Natalya Fateyeva

Natalya Nikolayevna Fateyeva, narozená 23. prosince 1934 v Charkově (tehdejší Ukrajinská SSR, SSSR), je významná sovětská a ruská filmová herečka a televizní moderátorka. Pochází z rodiny sovětského vojenského důstojníka, její matka pracovala jako manažerka místního módního obchodu. Vzdělání a začátky kariéry Fateyeva studovala herectví na Charkovské herecké škole v 50. letech. Během studií se krátce provdala za spolužáka, ale manželství brzy skončilo rozvodem. Následně se přestěhovala do Moskvy, kde začala budovat svou filmovou kariéru. Od roku 1956 se objevila ve více než padesáti filmech a v roce 1980 získala titul Národní umělkyně RSFSR, což je jedno z nejvyšších uměleckých ocenění v tehdejším Sovětském svazu. Filmová kariéra Mezi její nejvýznamnější filmy patří komedie Three Plus Two (1963), kde ztvárnila roli Zaremy "Zoyi" Pavlovny. Tento film režiséra Genrikha Oganisyana se stal jedním z oblíbených sovětských filmů 60. let. Fateyeva v něm hrála po boku dalších sovětských hvězd, jako byli Natalya Kustinskaya a Andrei Mironov. Širokou popularitu jí přinesla role ve filmu Gentlemen of Fortune (1971), který se stal jedním z kultovních sovětských filmů. Tento snímek režiséra Aleksandra Seryje s Evgeni Leonovem v hlavní roli patří dodnes mezi nejoblíbenější sovětské komedie. V roce 1979 se objevila v kultovním televizním seriálu The Meeting Place Cannot Be Changed, kde ztvárnila postavu Iriny Sobolevské, bývalé milenky zločince přezdívaného Fox. Tento pětidílný televizní film režírovaný Stanislavem Govoruchinem s Vladimirem Vysotským v jedné z jeho posledních rolí se stal významnou součástí sovětské popkultury. Další významnou rolí v její filmografii byla postava manželky náčelníka ve filmu A Man from the Boulevard des Capucines (1987), který režírovala Alla Surikova. Tento film, v němž hlavní roli ztvárnil Andrey Mironov, kombinuje prvky westernu a komedie a vypráví příběh o muži, který přináší umění kinematografie na Divoký západ. Pozdější kariéra V novém tisíciletí se Fateyeva objevila ve filmu Korolyov (2007) a v televizním seriálu Vagonchik moy dalniy (2013), což dokazuje její dlouhověkost na filmovém plátně. Její herecká kariéra tak překlenula několik dekád sovětské a ruské kinematografie. Osobní život Natalya Fateyeva byla třikrát vdaná a rozvedená. Mezi její manžely patřili režisér Vladimir Basov a lékař Boris Yegorov. Kromě své herecké kariéry je známá také svými politickými aktivitami. V roce 1999 jí byl udělen Řád cti za její úspěchy v oblasti filmového umění. Byla také oceněna medailí "Obránce svobodného Ruska" prezidentem Borisem Jelcinem za svůj aktivní postoj při obraně demokracie v Rusku.