Andrei Fajt

Andrei Andreyevich Fajt (Feit), narozen 29. srpna 1903 v Nižním Novgorodu, Ruské impérium (nyní Rusko), zemřel 17. ledna 1976 v Moskvě, byl významný sovětský filmový herec. Rodinné zázemí a mládí Andrei Fajt pocházel z rodiny s německými kořeny. Jeho předkové byli němečtí obchodníci, kteří emigrovali do Ruska v roce 1812, pravděpodobně prchajíce před napoleonskými válkami. Jeho otec, Andrei Jurjevič Feit, byl lékař, který se aktivně zapojoval do politického života Ruska, což vedlo k jeho opakovanému zatýkání a vyhnanství na Sibiř. Byl zakladatelem organizace "Skupina lidové vůle" a pracoval v Komitétu pro pomoc vyhnancům a politickým vězňům. Matka Anna Nikolajevna byla také pronásledována úřady jako věrná pomocnice svého manžela. V roce 1905 byl Andreiův otec opět poslán do vyhnanství, ale s pomocí svých pacientů se mu podařilo uprchnout do Francie, kam ho následovala i jeho rodina. Mladý Andrei navštěvoval ve Francii lyceum, ale po první světové válce se rodina vrátila do Ruska. Vzdělání a počátky kariéry V patnácti letech se Andrei začal zajímat o umění a navštěvoval Komoru svobodného umění s extravagantním názvem "Ke-Ke-Si". Později nastoupil na Institut inženýrů Rudého letectva, ale studium nedokončil a odešel po dvou kurzech. Od roku 1922 začal navštěvovat soukromé studio Preobraženské a zároveň složil zkoušky na Státní institut kinematografie (GIK). Měl štěstí, že se dostal na kurz k Levu Kulešovovi, který je považován za zakladatele národní kinematografie. Na GIKu také potkal svou budoucí manželku, herečku Galinu Kravčenkovou, s níž však manželství trvalo jen několik let. Později se oženil s Marií Nikolajevnou Briling. Filmová kariéra Andrei Fajt debutoval ve filmu v roce 1924 rolí ve snímku Mansion Golubins režiséra Vladimira Gardina. Jeho filmografie zahrnuje 44 filmů natočených mezi lety 1925 a 1976. Mezi jeho nejvýznamnější role patří účinkování v legendárním filmu Battleship Potemkin (1925) režiséra Sergeje Ejzenštejna, který je považován za jeden z nejvlivnějších filmů všech dob. Tento revoluční snímek vypráví o vzpouře námořníků na ruské bitevní lodi Potěmkin v roce 1905 a je známý svými průkopnickými montážními technikami. Další významnou rolí Andreie Fajta byla postava detektiva Bena Price ve filmu The Great Consoler (1933) režiséra Lva Kulešova. Tento film byl natočen podle životopisu amerického spisovatele O. Henryho a jeho dvou románů. Fajt zde ztvárnil detektiva v příběhu o spisovateli, který začal svou literární kariéru ve vězení. V pozdějších letech se Fajt objevil v mnoha dalších sovětských filmech, včetně pohádkového snímku Kingdom of Crooked Mirrors (1963) režiséra Alexandra Roua, kde ztvárnil postavu Nushroka (Kwah). Tento film vypráví o dívce Olye, která projde zrcadlem do podivného světa, kde potká svůj vlastní odraz Yalo. Pozdní kariéra V 60. a 70. letech pokračoval Andrei Fajt v aktivní herecké kariéře. Objevil se v populární sovětské komedii The Diamond Arm (1969) režiséra Leonida Gaidaie, kde hrál prodavače loterních lístků. Tento film se stal kultovním a je považován za jednu z nejlepších sovětských komedií všech dob. Jednou z jeho posledních významných rolí byla postava slepého Pewa v dobrodružném filmu Treasure Island (1972), adaptaci klasického románu Roberta Louise Stevensona. Fajt zde ztvárnil obávaného slepého piráta, který přináší mladému Jimu Hawkinsovi mapu k pokladu kapitána Flinta. Odkaz Andrei Fajt zemřel 17. ledna 1976 v Moskvě ve věku 72 let. Během své dlouhé kariéry se zapsal do historie sovětské kinematografie jako charakterní herec, který se podílel na některých z nejvýznamnějších filmů sovětské éry. Jeho všestrannost mu umožnila ztvárňovat různorodé postavy od revolucionářů přes detektivy až po pohádkové bytosti. Přestože často hrál menší role, jeho výrazný herecký projev zanechal nesmazatelnou stopu v sovětské filmové historii.