Woody Eney

Woody Eney (8. června 1937, Canberra, Austrálie – 16. ledna 2017, Richmond, Virginia, USA) byl australský herec, který se proslavil především svou prací v americkém filmu a televizi. Narodil se jako Harry Elwood Eney III rodičům Doře Fletě Harris Eney a Harry Elwood Eney II. Studoval na prestižní Royal Academy of Dramatic Arts (RADA) v Londýně, kde získal své umělecké jméno "Woody". Po studiích sloužil v americké námořní pěchotě během války ve Vietnamu a svou hereckou kariéru zahájil až po návratu z vojenské služby. Jeho první televizní role přišla v roce 1976 v seriálu Ryan's Hope. V následujících dvou desetiletích se stal vyhledávaným televizním hercem, který se objevil v mnoha populárních seriálech. Mezi jeho nejvýznamnější televizní role patřilo účinkování v seriálech jako Mork & Mindy, kde ztvárnil žalobce v pilotním díle, Little House on the Prairie (Malý domek na prérii), kde hrál postavu Royal Wildera, a Diff'rent Strokes, kde ztvárnil řidiče, který vyzvedne stopující Arnolda a Kimberly, což je považováno za jednu z jeho nejpamátnějších rolí. Woody Eney se objevil v řadě dalších úspěšných televizních seriálů včetně Taxi, Laverne & Shirley, The Rockford Files, Happy Days, Eight is Enough, The Waltons, Dallas, Magnum P.I., The Greatest American Hero, Family Ties, Hart to Hart, Falcon Crest a Northern Exposure. Jeho všestrannost a spolehlivost z něj učinily stálici americké televizní scény 70. a 80. let. Ve filmové kariéře se Woody Eney prosadil několika výraznými rolemi. V roce 1982 se objevil ve filmu Firefox režiséra Clinta Eastwooda, kde ztvárnil postavu majora Dietze v tomto akčním thrilleru z období studené války. V roce 1985 si zahrál roli Austina Loftona v soudním thrilleru Jagged Edge po boku Jeffa Bridgese a Glenn Close. V roce 1989 se objevil jako policista ve filmu Three Fugitives s Nickem Noltem a Martinem Shortem. Jednou z jeho nejznámějších filmových rolí byla postava lesního strážce Marka ve filmu Homeward Bound: The Incredible Journey z roku 1993, který se stal oblíbeným rodinným filmem. Kromě práce před kamerou byl Woody Eney také uznávaným divadelním hercem. Vystupoval s několika prestižními divadelními společnostmi včetně Seattle Repertory Company, Alley Theatre Company v Houstonu a Goodman Theatre v Chicagu. Jeho divadelní kariéra mu umožnila rozvíjet herecké dovednosti a pracovat s některými z nejlepších režisérů a dramatiků své doby. Po odchodu z aktivního herectví se Woody Eney začal věnovat psaní divadelních her. Za svou hru "Call Me Henry" získal ocenění za nejlepší původní scénář v Jewel Box Theatre v Oklahoma City. Napsal také hru "Forty Acres and a POW", která byla uvedena v Sycamore Rouge Theatre v Petersburgu. Woody Eney byl ženatý s Bobbie Sharon Loving, se kterou se oženil 19. září 1965. Měli spolu dceru Kim Eney Murray a dvě vnoučata, Remyho a Chandlera. Zemřel 16. ledna 2017 v Richmond ve Virginii po dlouhém boji s Parkinsonovou chorobou ve věku 79 let. Zanechal za sebou bohaté herecké dědictví zahrnující desítky televizních, filmových a divadelních rolí, které odrážejí jeho všestrannost a profesionalitu.