Christopher Fry

Christopher Fry, narozen 18. prosince 1907 v Bristolu, Anglie, zemřel 30. června 2005 v Chichesteru, byl významný britský dramatik, básník a scénárista. Původním jménem Christopher Fry Harris, přijal matčino rodné příjmení Fry, když se v osmnácti letech stal učitelem. Divadelní začátky a cesta k úspěchu Fry začínal jako herec, režisér a autor v divadle, než se proslavil jako dramatik. Jeho kariéra zahrnovala působení v Bath Repertory Company, založení Tunbridge Wells Repertory Players (1932-1935) a práci v Oxford Playhouse (1939-1940). Jako pacifista během druhé světové války sloužil v nebojových jednotkách. Po válce se jeho kariéra dramatika rozběhla naplno, když v roce 1946 napsal komedii A Phoenix Too Frequent, která byla uvedena v Mercury Theatre v Notting Hill Gate a později obnovena v Arts Theatre v Londýně s Paulem Scofieldem v hlavní roli. Vrchol dramatické tvorby Skutečný průlom přišel s hrou The Lady's Not for Burning (1948), ironickou komedií zasazenou do středověku, která z něj učinila významnou sílu v divadle 40. a 50. let 20. století. Tato hra získala cenu Shaw Prize Fund a cenu New York Drama Critics Circle. Následovaly další úspěšné hry jako Venus Observed (1950), A Sleep of Prisoners (1951) a The Dark Is Light Enough (1954). Fryovy hry přitahovaly přední herecké osobnosti své doby, včetně Richarda Burtona, Laurence Oliviera, Johna Gielguda a Edith Evansové. Filmová kariéra Jako scénárista se Christopher Fry podílel na několika významných filmových projektech. V roce 1953 spolupracoval s Denisem Cannanem na scénáři k filmové adaptaci The Beggar's Opera, kterou režíroval Peter Brook a v hlavní roli se představil Laurence Olivier. Téhož roku napsal komentář (přednesený Olivierem) pro dokumentární film A Queen Is Crowned o korunovaci královny Alžběty II. Významným milníkem v jeho filmové kariéře byla práce na epickém snímku Ben-Hur (1959). Fry byl požádán, aby napsal scény od ukřižování dále, ale nakonec přepsal většinu filmu. Přestože na filmu pracoval intenzivně, ve finálních titulcích byl jako jediný scénárista uveden Karl Tunberg, který byl také nominován na Oscara. V 60. letech Fry spolupracoval na dalších biblických eposech - Barabbas (1961) s Anthony Quinnem v hlavní roli a The Bible: In the Beginning (1966), který režíroval John Huston s hvězdným obsazením včetně Avy Gardnerové, George C. Scotta a Petera O'Toola. Pozdější tvorba a odkaz I když jeho popularita v 60. letech klesla s nástupem mladších, experimentálnějších autorů známých jako "rozzlobení mladí muži", Fry pokračoval v tvorbě, byť méně intenzivně. Jeho pozdější díla zahrnovala televizní programy jako The Brontës of Haworth (1973) a Star over Bethlehem (1981), hru One Thing More; or, Caedmon Construed (1986) a libreto pro A Ringing of Bells: Conversation Piece (2001). V roce 2000 obdržel Bensonovu stříbrnou medaili od Královské literární společnosti jako uznání za jeho přínos divadlu. Christopher Fry byl jedním z nejoslavovanějších dramatiků 20. století, jehož oslnivá slovní invence vedla mnohé k tomu, že ho považovali za Shakespeara své doby pro jeho poezii a vtip. Hry jako The Lady's Not For Burning, Venus Observed a The Dark Is Light Enough se právem staly moderními klasikami. Laurence Olivier o něm prohlásil, že je "kouzelníkem dialogu" a kritik Harold Hobson ho popsal jako "mistra klenotníka slov". Fry zemřel přirozenou smrtí v Chichesteru v roce 2005 ve věku 97 let. Jeho dílo zůstává významnou součástí britské divadelní a filmové historie, a jeho hry jsou dodnes uváděny na divadelních scénách po celém světě.