Alla Demidova

6.8

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Alla Demidova
Alla Sergejevna Demidova, narozená 29. září 1936 v Moskvě, je významná ruská herečka, která se proslavila především svými tragickými rolemi v inovativních divadelních hrách režírovaných Jurijem Ljubimovem v divadle Taganka. Alla se narodila do rodiny s průmyslnickými kořeny. Její otec Sergej Alexejevič Demidov byl v roce 1932 během Velkého teroru uvězněn, ale brzy byl propuštěn. V roce 1941 vstoupil jako dobrovolník do Rudé armády a v roce 1944 padl v boji poblíž Varšavy. Alla a její matka Aleksandra Dmitrijevna strávily válečná léta ve Vladimiru východně od Moskvy. Své dětství později popisovala jako období, kdy se jí nedostávalo dostatečné lásky od lidí kolem ní. Svou hereckou dráhu zahájila na amatérské scéně své školy. Během studia se připojila k dramatickým kurzům vedeným známou moskevskou herečkou Tatjanou Ščekinovou-Krotovou. Po prvním neúspěšném pokusu o přijetí na Divadelní institut Borise Ščukina kvůli vadné dikci vystudovala ekonomickou fakultu Moskevské univerzity. V roce 1959 začala vyučovat politickou ekonomii na filozofické fakultě univerzity. Již jako studentka třetího ročníku se připojila k univerzitnímu studentskému divadlu, kde v roce 1958 debutovala jako Lida Petrusova ve hře Taková láska. Na druhý pokus byla přijata do Ščukinovy školy, kde studovala pod vedením herečky Anny Oročko. Během studia vystupovala v několika inscenacích Vachtangovova divadla. V roce 1957 debutovala na filmovém plátně ve snímku Leningradská symfonie režiséra Zachara Agranenka. Následovaly filmy Devět let jednoho roku (1961), Co je teorie relativity? (1963) a Komask (1965). V roce 1964 absolvovala Ščukinův institut a po krátkém působení v Majakovského divadle se na konci téhož roku připojila k divadlu Taganka, které bylo oficiálně otevřeno v dubnu. V roce 1968 začala v Tagance dostávat hlavní role, přičemž první byla Elmyra v Molièrově Tartuffovi. Velký ohlas sklidila její role Gertrude v Hamletovi (s Vladimirem Vysockým v hlavní roli), kterou kritici popsali jako "vynikající". Po úspěchu Hamleta začala Demidova dostávat četné filmové nabídky. Oceňováno bylo její ztvárnění Arkadiny ve filmu Racek (1972) režiséra Julije Karasika podle stejnojmenné hry Antona Čechova, kde podle kritiků svým výkonem zastínila své kolegy. Významná byla také její role Lesji Ukrajinky ve filmu Jdu k tobě (1971) režiséra Nikolaje Maščenka. Její výkon v roli Anne Stanton ve filmu Všichni královi muži (1971) zaujal Olega Jefremova, který údajně poznamenal: "Ze všech našich hereček má Demidova nejživější oči." Demidova ztvárnila Lizavetu Pavlovnu v Tarkovského filmu Mirror (1975), Kouzelnou ženu v pohádce Scarlet Flower (1977) režisérky Iriny Povolotské, kterou podle kritika A. Smoljakova "vlastnoručně přeměnila v bajku", a vévodkyni z Marlborough v historickém filmu. V roce 1988 spojila síly s divadelním režisérem Romanem Viktjukem, který inscenoval Faidru Mariny Cvetajevové. Tato produkce byla v Moderních dějinách sovětské a ruské kinematografie popsána jako nejlepší sovětská divadelní produkce 80. let a pravděpodobně Viktjukovo nejvážnější dílo. Její poslední rolí pod vedením Ljubimova byla Elektra v Sofoklově Elektře, která měla premiéru v Aténách v roce 1992. Za hlavní roli ve filmu Kiry Muratové The Tuner (Nastroyshchik, 2004) získala Demidova cenu Nika a Zlatého orla za nejlepší herečku. Ztvárnila zde postavu, kterou sama popsala jako "moderní Raněvskou", čistou a patetickou postčechovovskou postavu. Po dvou dalších filmech – Ruské peníze (2006) režiséra Igora Maslennikova, kde hrála Murzavetskou, a historickém dokumentu Čekání na císařovnu (2006) režiséra Sergeje Kostina – Demidova prohlásila, že ztratila veškerý zájem o filmování. Během 2000. let pravidelně pořádala poetická čtení (vystupovala v Rusku, na Ukrajině, v Polsku, Izraeli) a pokračovala v tom i v raných 2010. letech. K roku 2014 vydala devět knih o divadle, včetně Vladimir Vysockij (1989), Zpravodaj mé paměti (2000) a Achmatovova zrcadla (2004). Za svou práci byla oceněna Státní cenou SSSR (1977) a Řádem Za zásluhy o vlast (dvakrát, v letech 2001 a 2007). Alla Demidova je mezinárodně uznávanou herečkou, která svým jedinečným talentem a přístupem k herectví významně přispěla k rozvoji ruského divadla a filmu.


Alla Demidova: Filmy a pořady 40


Dodatečné informace

Narození:
29. 9. 1936

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.