Pouskin and Pouschin

Přátelství Puškina a Puščina začalo, když studovali na Carskoselském lyceu. Mezi jeho absolventy v éře Alexandra I. a Mikuláše I. patřili státní úředníci, roajalisté, rebelové, romantici, děkabristé i básníci. Po děkabristickém povstání v roce 1825 byl Puščin poslán do vyhnanství na Sibiř. Puškinovi bylo naopak dovoleno se z exilu vrátit a stal se podporovatelem cara. Dva přátelé však zůstali duchovně blízcí. Puškin psal Puščinovi a dalším bývalým spolužákům z tisíců kilometrů: „Bůh vám pomáhej, přátelé moji, /V časech bouří a smutku, /Ve vzdálených zemích, v pustých mořích /A v ponurých jeskyních země.“ Historik Nathan Eidelman brilantně popisuje životy a přátelství těchto pozoruhodných mužů. Film také zahrnuje recitace Puškinovy poezie slavnou dramatickou herečkou Allou Demidovovou.