Davis Roberts

Davis Roberts, narozen 7. března 1917 v Mobile, Alabama, USA, zemřel 18. července 1993 v Chicagu, Illinois, byl americký charakterní herec, jehož kariéra se rozprostírala přes pět desetiletí od konce 40. let až do počátku 90. let 20. století. Počátky kariéry Roberts, původním jménem Robert A. Davis, vyrůstal v Chicagu, kde absolvoval Phillips High School, kde působil jako redaktor školních novin. Následně studoval na University of Chicago a začal vystupovat s místními divadelními skupinami. Po službě v druhé světové válce, kde dosáhl hodnosti poručíka, se přestěhoval do Hollywoodu. Zde studoval na Actors' Lab Workshop a v roce 1947 se poprvé objevil ve filmu The Long Night, kde byl uveden jako Robert A. Davis. Až do poloviny 50. let vystupoval v různých neuvěřejněných rolích nebo pod jménem Robert či Robert A. Davis, než přijal umělecké jméno Davis Roberts. Filmová kariéra Během své dlouhé kariéry se Roberts objevil ve více než 30 celovečerních filmech. Mezi jeho významné filmové role patřila účast ve snímku In a Lonely Place (1950), kde hrál zaměstnance květinářství v neuvěřejněné roli. Dále se objevil ve filmu The Killers (1964), který napsal Gene L. Coon a ve kterém hrál Ronald Reagan svou poslední filmovou roli. V roce 1966 si zahrál ve filmu The Chase po boku herce Steva Ihnata. Jedním z jeho nejznámějších filmů byl Westworld (1973), sci-fi western režiséra Michaela Crichtona o zábavním parku s roboty, kteří se vymknou kontrole. V roce 1974 se objevil ve filmu Willie Dynamite a v roce 1977 ve sci-fi hororu Demon Seed, kde ztvárnil postavu jménem Warner. V tomto filmu, který režíroval Donald Cammell, hrál po boku Julie Christie a Fritze Weavera. Děj se točil kolem umělé inteligence, která uvězní a pokusí se oplodnit ženu svého tvůrce. Roberts se také objevil v Honky Tonk Freeway (1981), kde hráli také Teri Garr, Jerry Hardin a Jeffrey Combs. Televizní kariéra Roberts byl velmi aktivní i v televizní tvorbě. Jeho televizní kariéra začala v roce 1951 účinkováním v The Amos 'n Andy Show. Během následujících desetiletí se objevil v mnoha populárních seriálech včetně Peter Gunn, The Untouchables, The Fugitive, Gunsmoke, Mission Impossible, I Dream of Jeannie, The Wild Wild West a Dallas. Významnou roli ztvárnil v seriálu Star Trek, kde v epizodě "The Empath" z třetí sezóny původní série hrál Dr. Ozabu. Své scény natáčel 25. a 31. července 1968 v Desilu Stage 10 a Paramount Stage 1. Další zapamatovatelnou rolí byla postava Dr. Caldwella ve třech epizodách druhé a třetí sezóny seriálu Sanford and Son. Objevil se také v seriálech What's Happening!!, kde hrál postavy Mr. Bradleyho, Mr. Harrisona a Mr. Hurkisse, a v seriálu St. Elsewhere. Divadelní kariéra Roberts debutoval na Broadwayi v roce 1951 v inscenaci Point of No Return, kde hrál roli First Teller. Představení bylo uváděno v Alvin Theatre od 13. prosince 1951 do 22. listopadu 1952 a mělo celkem 356 repríz. V této inscenaci hrál po boku Henryho Fondy a dalších významných herců té doby. Společenský aktivismus Kromě své herecké kariéry byl Roberts aktivní i mimo obrazovky. Několik období působil v západní poradní radě Actors' Equity Association, která zastupovala divadelní umělce. Jako jeden z funkcionářů pobočky NAACP v Beverly Hills-Hollywood pomáhal v roce 1967 představit první Image Awards, ocenění, které uznávalo významnou práci černošských umělců ve filmu, televizi, hudbě a literatuře. Spolupředsedal také výboru, který zajistil hvězdu na hollywoodském chodníku slávy pro kontroverzního zpěváka a herce Paula Robesona. Herecký styl a odkaz Roberts byl známý svými důstojnými portréty postav, které často kontrastovaly s převládajícími stereotypními rolemi. Jeho největší herecká síla spočívala v důstojném přístupu, který vnášel do svých postav. Specializoval se na ztvárnění vzdělaných, sofistikovaných a vysoce postavených charakterů. Od roku 1947 až do roku 1993 nashromáždil celkem 134 hereckých kreditů, z nichž 50 bylo ve filmech. Davis Roberts zemřel 18. července 1993 v domě svého bratra Charlese v Chicagu na emfyzém ve věku 76 let. Jeho kariéra byla natolik významná, že se po jeho smrti objevily nekrology v Chicago Tribune, New York Times a Los Angeles Times.