Albert Conti

Albert Conti, narozený 29. ledna 1887 v Gorici (dnes součást Itálie), byl rakousko-americký herec . Před svou filmovou kariérou studoval práva na vysoké škole v Grazu a přírodní vědy . Když vypukla první světová válka, stal se důstojníkem . Byl synem Alberta, Rittera Conti von Cedassamare a jeho manželky hraběnky Marie Bernhardine Anna Kaboga, členky staré raguzské/dubrovnické šlechtické rodiny . Emigrace do Ameriky a začátky v kinematografii Po propuštění z rakouské armády na konci první světové války přišel Albert Conti do Ameriky jako mnoho dalších nyní zchudlých poválečných Evropanů z obou stran konfliktu . Conti emigroval do Spojených států přes přístav ve Filadelfii v roce 1919 . Po usazení v nové zemi byl Albert Conti nucen přijmout řadu manuálních prací, navzdory svému patricijskému původu . Při práci v kalifornských ropných polích odpověděl na otevřenou výzvu režiséra Ericha von Stroheima, který hledal rakouského vojenského důstojníka jako technického poradce pro svůj připravovaný film Merry-Go-Round (1923) . Éra němého filmu Albert Conti debutoval ve filmu Merry-Go-Round (1923) v roli Rudiho/Barona von Leightsinna . V roce 1925 se objevil ve významných filmech The Eagle a The Merry Widow . Přispěl až do roku 1929 k přibližně dvaceti dalším němým americkým filmům, včetně The Eagle Clarence Browna (jeho třetí film, 1925, s Rudolphem Valentinem, Vilmou Bánky a Louise Dresser) a Show People Kinga Vidora (1928, s Marion Davies a Williamem Hainesem) . Přechod na zvukový film Albert Conti, lepší herec než většina jeho krajanů z Habsburské říše, dokázal získat důstojné charakterní role v několika němých i zvukových filmech; jeho filmografie sahala od Morocco (1930) Josefa von Sternberga až po ranou komedii Laurela a Hardyho Slipping Wives (1927) . Objevil se v němém filmu z roku 1928 Dry Martini jako roué umělec . Po přechodu na zvukový film se Albert Conti účastnil ještě přibližně osmdesáti amerických filmů až do roku 1942 . Nejvýznamnější filmové role Albert Conti byl známý především díky filmům The Black Cat (1934), Plastered in Paris (1928) a Torch Singer (1933) . Jeho rozsáhlá filmografie zahrnovala také filmy jako Morocco (1930), Madam Satan (1930), Monte Carlo (1930) a Freaks (1932) . Mezi další významné snímky patřily Monte-Carlo Ernsta Lubitsche (1930, s Jackem Buchananem a Jeanette MacDonald), The Crusades Cecila B. DeMilla (1935, s Lorettou Young a Henrym Wilcoxonem), nebo Always Goodbye Sidneyho Lanfielda (1938, s Barbarou Stanwyck a Herbertem Marshallem) . Pozdější kariéra a práce v MGM Ačkoli Albert Conti natočil svůj poslední film v roce 1942, zůstal v průmyslu jako zaměstnanec kostýmního oddělení MGM, kde pracoval až do svého odchodu do důchodu v roce 1962 . Conti natočil svůj poslední film jako herec v roce 1942, ale zůstal v průmyslu jako zaměstnanec kostýmního oddělení MGM až do svého odchodu do důchodu v roce 1962 . Před dvěma posledními neuvěděnými výstupy ve filmech And the Life Continues Clarence Browna (1943, s Mickeym Rooneyem a Frankem Morganem) a The Pride of St. Louis Harmona Jonese (1952, s Danem Daileyem a Joanne Dru) . Osobní život a úmrtí Albert Conti se oženil s Patricií Cross . Zemřel 18. ledna 1967 v Hollywoodu v Kalifornii, USA . Albert Conti byl lepší herec než většina jeho krajanů z Habsburské říše a dokázal si zajistit důstojné charakterní role v několika němých i zvukových filmech .