Francesca Comencini

Francesca Comencini, narozená 19. srpna 1961 v Římě, je italská filmová režisérka a scenáristka. Jako dcera slavného italského režiséra Luigiho Comenciniho a sestra dalších filmových tvůrkyň Paoly, Eleonory a Cristiny, vyrůstala v prostředí, které formovalo její umělecké směřování. Počátky kariéry a první úspěchy Po dvou letech studia filozofie se v roce 1982 přestěhovala do Francie, kde se provdala za producenta Daniela Toscana du Plantiera. V roce 1984 debutovala autobiografickým filmem Pianoforte, který získal cenu De Sica na filmovém festivalu v Benátkách. Následně spolupracovala se svým otcem na scénáři k filmu A Boy from Calabria (1987), než natočila svůj druhý film La lumière du lac (1988). V roce 1991 spolurežírovala s otcem film Marcellino a natočila snímek Annabelle partagée, který však v Itálii nebyl uveden do distribuce. Dokumentární tvorba a sociální témata V 90. letech se Comencini věnovala dokumentární tvorbě, kdy pro francouzskou televizi natočila portrét spisovatelky Elsy Morante (1995) a dokument Shakespeare a Palermo (1997) o divadelním režisérovi Carlu Cecchim. K celovečerní hrané tvorbě se vrátila v roce 2001 s filmem The Words of My Father, adaptací románu Itala Sveva Vědomí a svědomí Zena Cosiniho. Významným dílem její dokumentární tvorby se stal Carlo Giuliano, Boy (2002), věnovaný mladému demonstrantovi zabitému během protestů na summitu G8 v Janově. Její sociální cítění se projevilo i v dokumentu In fabbrica (2007), který mapuje vývoj italské dělnické třídy od poválečného období. Mezinárodní uznání a významná díla Mezinárodního uznání dosáhla s filmem I Like To Work (Mobbing) (2004), který získal cenu poroty na festivalu v Berlíně. Následoval snímek Our Country (2006) s Valerií Golino a Lucou Zingarettim, který kriticky nahlíží na moc peněz a falešnou morálku v postmoderní Itálii. V roce 2009 uvedla na festivalu v Benátkách film The White Space s Margheritou Buy v hlavní roli. O tři roky později soutěžila o Zlatého lva na 69. ročníku benátského festivalu s filmem A Special Day. V roce 2017 natočila podle vlastního románu film Stories of Love That Cannot Belong to This World, který měl premiéru na festivalu v Locarnu. Televizní tvorba a nejnovější projekty Vedle filmové tvorby se Comencini prosadila i v televizní produkci. V letech 2014-2019 režírovala 15 epizod úspěšného seriálu Gomorra, založeného na románu Roberta Saviana. V roce 2023 působila jako kreativní ředitelka a režisérka minisérie Django, moderní adaptace klasického spaghetti westernu. Její nejnovější film The Time It Takes (2024), osobní pocta jejímu otci Luigimu Comencinimu, byl uveden na 81. ročníku filmového festivalu v Benátkách a získal nominace na prestižní italské filmové ceny David di Donatello. Francesca Comencini patří k nejvýznamnějším současným italským filmařkám. Ve své tvorbě se zaměřuje na sociální témata, ženské postavy a jejich sílu, přičemž kombinuje dokumentaristický přístup s citlivým vyprávěním osobních příběhů. Její filmy se vyznačují silným společenským přesahem a schopností zachytit složité mezilidské vztahy v současné společnosti.