Patrice Chéreau

Patrice Chéreau se narodil 2. listopadu 1944 v Lézigné v departementu Maine-et-Loire ve Francii a byl francouzským operním a divadelním režisérem, filmařem, hercem a producentem. Jeho otec Jean-Baptiste Chéreau byl malíř a matka Marguerite Pelicier byla grafická designérka. Již ve svých patnácti letech se stal známým pařížským kritikům jako režisér, herec a jevištní manažer divadla na střední škole lycée Louis-le-Grand, kde byl nadšeně oslavován jako divadelní zázrak. Raná divadelní kariéra a přechod k filmu V roce 1964, ve věku 19 let, začal režírovat pro profesionální divadlo. Během studií na Sorbonně profesionálně inscenoval Hugovu hru L'Intervention a následně univerzitu opustil. V roce 1966 byl Chéreau jmenován uměleckým ředitelem Veřejného divadla v pařížském předměstí Sartrouville. Po následující čtyři desetiletí byl aktivně zapojen do režírování divadelních her a oper, ačkoli si také našel čas na natočení asi tuctu filmů, které jeho pověsti přidaly další lesk. Chéreauův první film La Chair de l'orchidée (1975) je stylizovaná thrillerová kuriozita adaptovaná z románu Jamese Hadleyho Chasea. Průlom s filmem Queen Margot Ve Francii je nejlépe známý pro svou divadelní práci, mezinárodně pro své filmy La Reine Margot a Intimacy a pro své nastudování Jahrhundertring, stoletého cyklu Prsten Nibelungův na Bayreutském festivalu v roce 1976. La Reine Margot je historický romantický dramatický film z roku 1994 režírovaný Patricem Chéreauem podle scénáře, který napsal společně s Danièle Thompson, na základě historického románu Alexandra Dumase z roku 1845. Film získal Cenu poroty a Cenu za nejlepší herečku (Virna Lisi) za roli Kateřiny Medicejské na Filmovém festivalu v Cannes, stejně jako pět cen César. Anglicky mluvený film Intimacy Poté přišel příhodně nazvaný Intimacy (2001), jediný film, který natočil v angličtině, který získal Zlatého medvěda na Berlinském filmovém festivalu 2001. Francouzský režisér Patrice Chéreau využil literární předlohy britského autora indického původu Hanifa Kureishiho, aby natočil film, který sice vzbudil pozornost kvůli svým naprosto otevřeným sexuálním scénám, přesto jeho ústředním tématem je samota, základní otázky existence mezi ostatními a nesnadnost mezilidské komunikace. Film získal i přes svou skandálnost hlavní cenu - Zlatého medvěda na Berlinale 2001. Pozdější filmová tvorba Trauma z vyrovnávání se s nevyléčitelnou nemocí je téma, které Chéreau citlivě zpracoval ve svém dalším filmu Son frère (2003), vítězi Stříbrného medvěda za nejlepší režii na Berlinském filmovém festivalu 2003. V roce 2003 režíroval His Brother (Son frère), zaměřený na vztah mezi dvěma odcizovanými bratry, jedním homosexuálním, druhým heterosexuálním. Spojí se, když ten druhý trpí potenciálně smrtelnou krevní chorobou. Nemocniční procesy jsou natočeny nekompromisně, bez sentimentality, což činí tuto meditaci o smrtelnosti ještě dojemnější. Herectví a spolupráce s Michaelem Mannem V roce 1992, ve vzácné herecké roli, se objevil jako generál Montcalm v Mannově filmu The Last of the Mohicans. Přiznaný workoholik Chéreau si nějak našel čas ve svém kočovném programu na příležitostné herecké role vhodné pro jeho často prudký temperament - mezi nimi Napoleon v Youssef Chahineově Adieu Bonaparte (1985), rázný francouzský generál v Michaelově Mannově The Last of the Mohicans (1992), obléhaný otec v Hanekeho post-apokalyptickém Time of the Wolf (2003). Závěr kariéry a odkaz Následoval Gabrielle (2005), adaptace románu Josepha Conrada, v hlavních rolích s Isabelle Huppert a jeho životním partnerem Pascalem Greggorym. Chéreau ukončil svou filmařskou kariéru svou nejtemnější a nejpesimističtější studií lidské touhy, Persécution (2009) s Jean-Huguesem Angladem hrající podobně trýzněnou postavu jako tu, kterou ztvárnil ve svém prvním Chéreauově filmu. Vítěz téměř dvaceti filmových ocenění, včetně Ceny poroty v Cannes a Zlatého berlínského medvěda, Chéreau působil jako předseda poroty na festivalu v Cannes v roce 2003. Chéreau zemřel v Paříži 7. října 2013 na rakovinu plic. Bylo mu 68 let.