Rayford Barnes (23. října 1920 – 11. listopadu 2000) byl americký filmový a televizní herec, známý především svými rolemi ve westernových filmech a seriálech. Narodil se v Dallasu v Texasu a vyrůstal nedaleko města Whitesboro.
Počátky kariéry
Barnes studoval na Texaské univerzitě, kde se začal věnovat herectví v univerzitních divadelních představeních. Své herecké zkušenosti dále rozvíjel v malých divadlech v Dallasu a San Antoniu. Během druhé světové války sloužil 4,5 roku u námořnictva jako navigátor. Po návratu z války pracoval jako diskžokej v rozhlasových stanicích KTSA a WOAI a také jako jevištní technik ve třech divadlech v oblasti San Francisca. V roce 1950 získal členství v herecké asociaci Actors Equity a začal vystupovat v repertoárních divadelních produkcích, včetně her Three's a Family a Hasty Heart. Později se přestěhoval do Oaklandu v Kalifornii, kde vystupoval v Pasadena Community Playhouse.
Filmová kariéra
Barnesova filmová kariéra začala v 50. letech, kdy se objevil v několika westernech. Jeho první významnější role přišla ve filmu Hondo (1953) s Johnem Waynem, kde ztvárnil postavu Peta, hráče karet v salónu. Tento film, natočený podle povídky Louise L'Amoura, se stal jedním z komerčně nejúspěšnějších westernů své doby. Barnes později spolupracoval s Johnem Waynem i na dalších projektech, včetně filmů North to Alaska (1960) a Cahill U.S. Marshal (1973).
V roce 1960 si zahrál významnou roli Pittse ve filmu Young Jesse James, kde ztvárnil člena Quantrillovy skupiny, který se spřátelí s mladým Jesse Jamesem. Mezi jeho další westernové filmy patřily The Burning Hills, Fort Massacre a The Hunting Party.
Vrchol kariéry
Jednou z jeho nejznámějších filmových rolí byla postava Bucka ve slavném westernu The Wild Bunch (1969) režiséra Sama Peckinpaha. V tomto kultovním filmu, který je považován za jeden z nejlepších westernů všech dob, ztvárnil Barnes člena gangu, kterého ve filmu z milosti zastřelí William Holden poté, co je Buck vážně zraněn během přestřelky. Film byl průlomový svým realistickým zobrazením násilí a syrovou atmosférou.
V roce 1981 se Barnes objevil ve filmu Death Hunt po boku Charlese Bronsona a Lee Marvina. V tomto dobrodružném thrilleru, odehrávajícím se v kanadském Yukonu v roce 1931, ztvárnil roli Trappera #3, jednoho z lovců, kteří se dostávají do konfliktu s postavou Charlese Bronsona. Během přestřelky u Bronsonovy chaty je jeho postava zastřelena.
Televizní kariéra
Barnes se prosadil také v televizních westernových seriálech. Jeho nejvýznamnější televizní rolí byla postava Ike Clantona v populárním seriálu The Life and Legend of Wyatt Earp. V této roli nahradil herce Johna Milforda v poslední šesté sezóně seriálu (1960-1961) a objevil se celkem v osmi epizodách. Ike Clanton byl historickou postavou, členem skupiny psanců známých jako The Cowboys, kteří se dostali do konfliktu s Wyattem Earpem a jeho bratry, což vyvrcholilo slavnou přestřelkou u O.K. Corralu.
Během své dlouhé kariéry se Barnes objevil v téměř 150 filmech a televizních pořadech. Mezi jeho další televizní role patřily vystoupení v seriálech jako Father Knows Best, Highway Patrol, The Untouchables, Cheyenne, Maverick, Have Gun - Will Travel, The Twilight Zone, The Big Valley, Daniel Boone, The High Chaparral, Bonanza, Gunsmoke, Wonder Woman, Little House on the Prairie, Fantasy Island, The Dukes of Hazzard a Walker, Texas Ranger.
Osobní život a odkaz
Barnes žil v Santa Monice v Kalifornii se svou dlouholetou partnerkou Debbie. Měl mladšího bratra Lou Duponta (známého také jako Lou Warren), který byl břichomluvcem. Barnes často hovořil o svých filmových zkušenostech s Johnem Waynem, kterého velmi obdivoval.
Rayford Barnes zemřel 11. listopadu 2000 v Santa Monice v Kalifornii ve věku 80 let. Zanechal po sobě bohaté herecké dědictví, především v žánru westernu, kde se stal jednou z charakteristických tváří, které pomáhaly utvářet zlatou éru amerických westernů na velkém i malém plátně.