Bianca Byington

Bianca Byington, narozená 23. října 1966 v Rio de Janeiru, je brazilská herečka s bohatou filmovou a televizní kariérou. Svou uměleckou dráhu zahájila již v jedenácti letech jako členka dětského sboru v prvním uvedení muzikálu Os Saltimbancos od Chica Buarqueho. Filmové začátky a první úspěchy Ve třinácti letech debutovala ve filmu Tormenta (1980) režiséra Umberta Mola, kde ztvárnila hlavní roli. Za tento výkon získala prestižní ocenění Kikito za nejlepší herečku ve vedlejší roli na Filmovém festivalu v Gramadu, o které se podělila s herečkami Carlou Camurati a Ruthinéiou de Moraes. V této době byla také zvolena Múzou cariockého léta a režisér Antônio Calmon ji obsadil do hlavní role ve filmu Garota Dourada (1984), který byl jakýmsi pokračováním úspěšného snímku Menino do Rio. Ve filmu ztvárnila postavu Diany, která se zamiluje do surfaře Valenteho. Tento film byl velmi úspěšný a jeho soundtrack je dodnes hrán v brazilských rádiích. Díky tomuto úspěchu dostala mladá herečka řadu nabídek na další filmové role. Rozšíření filmografie v 80. a 90. letech V 80. letech Bianca Byington pokračovala ve své filmové kariéře a objevila se v několika významných snímcích jako Amor Voraz (1984), A Mulher Fatal Encontra o Homem Ideal (1987) a Ratos da Lei (1989). V roce 1986 debutovala v televizi v minisérii Anos Dourados režiséra Roberta Talmy, kde ztvárnila postavu Mariny, jedné z nejlepších přítelkyň hlavní hrdinky Marie de Lourdes, kterou hrála Malu Mader. V roce 1989 se objevila v telenovele O Sexo dos Anjos. Televizní kariéra a typické role Zlomovým okamžikem v její kariéře bylo obsazení do role Téii, "bohaté fifleny" v telenovele Perigosas Peruas (1992), kterou napsal Carlos Lombardi. Původně měla její postava vystupovat pouze v několika epizodách, ale díky oblibě u diváků se její role rozrostla. Od té doby začala být obsazována především do rolí bohatých dam, často s komickým nádechem. Tento typ postavy zopakovala v telenovelách Quatro Por Quatro (1994) a Malhação (1996), kde ztvárnila Dóris Simões de Andrade. Dále se objevila v telenovelách O Mapa da Mina (1993), Corpo Dourado (1998), A Padroeira (2001) a Como Uma Onda (2004). Návrat k filmu a současná kariéra Vedle televizní tvorby se Bianca Byington nadále věnovala i filmové kariéře. Objevila se ve snímcích For All - O Trampolim da Vitoria (1997), A Dona Da História (2004) a Trair e Coçar É Só Começar (2006). V roce 2006 byla pozvána portugalským režisérem Josém Fonsecou e Costou, aby ztvárnila hlavní roli v portugalském filmu Viúva Rica Soleira Não Fica. V roce 2013 podepsala smlouvu s televizí Rede Record, kde účinkovala v telenovele Pecado Mortal, opět v roli "bohaté fifleny". V posledních letech se objevila v několika filmech, včetně Eu Não Faço a Menor Ideia do Que Eu Tô Fazendo Com a Minha Vida (2012), Noite de Reis (2012) a Minha Família (2021). Ocenění a současnost V roce 2021 si zahrála ve filmu Homem Onça režiséra Viníciuse Reise, kde ztvárnila postavu Loly, nové partnerky hlavního hrdiny Pedra. Za tento výkon získala svůj druhý Kikito za nejlepší herečku ve vedlejší roli na Filmovém festivalu v Gramadu, čímž se zařadila mezi několik málo hereček, které toto ocenění získaly dvakrát. V posledních letech se objevila také v seriálu Boca a Boca (2020) produkovaném Netflixem a vrátila se i k divadelní tvorbě, když účinkovala v inscenaci Dogville (2018). Od roku 2004 je vdaná za výtvarníka Daniela Seniseho a je známá svou diskrétností, kdy se vyhýbá veřejným vystoupením a své sociální sítě udržuje soukromé pouze pro přátele a rodinu.