Dagmar Biener

Dagmar Biener, narozená 23. června 1946 v Berlíně, je německá herečka a dabérka s pozoruhodnou kariérou, která začala již v útlém věku. Její herecká dráha odstartovala ve čtyřech letech, kdy se stala součástí dětského baletu ve Friedrichstadt-Palast v Berlíně. V pouhých pěti letech, v roce 1951, se poprvé objevila na filmovém plátně v dětském snímku Stips, kde ztvárnila dceru Gustava Fröhlicha. Počátky kariéry Po intenzivním baletním tréninku v dětství studovala herectví pod vedením Else Bongers v Berlíně. Svůj divadelní debut zažila v roce 1968 v Renaissance-Theater v Berlíně. Od té doby se pravidelně objevovala na různých berlínských jevištích. Její filmová a televizní kariéra začala nabírat na obrátkách od roku 1969, kdy se začala objevovat v mnoha televizních a filmových produkcích. Filmová kariéra Jedním z jejích prvních významných projektů byla filmová adaptace hry Ulrike Meinhof Bambule, režírovaná Eberhardem von Itzenplitzem, kde ztvárnila postavu Irene. Film kritizoval autoritářské metody výchovy v dívčím domově a vyvolal značnou pozornost. V roce 1958 se objevila ve válečném dramatu The Young Lions, kde sice hrála menší roli, ale film s hvězdným obsazením včetně Marlona Branda jí přinesl cenné zkušenosti. Televizní tvorba V televizní tvorbě na sebe upozornila v seriálu Sein Traum vom Grand Prix (1968), kde ztvárnila postavu Sabinchen v příběhu o mladém automechanikovi Jochenu Renkovi, který sní o kariéře automobilového závodníka. Její televizní kariéra pokračovala rolemi v seriálech jako Die Blaumänner, kde hrála postavu Svenja v osmi epizodách mezi lety 2005-2013, a v seriálu Sabine!, kde ztvárnila Josefine ve dvaceti epizodách (2004-2005). Spolupráce s Loriotem Významným milníkem v její kariéře byla spolupráce s legendárním německým komikem a režisérem Loriotem (Vicco von Bülow). Objevila se v jeho úspěšných komediích Ödipussi (1988) a Pappa ante Portas (1991). Ödipussi byl Loriotův první celovečerní film, který vypráví příběh Paula Winkelmanna, prodejce nábytku, který se konečně začíná bouřit proti své dominantní matce. Pappa ante Portas, který byl v Německu mimořádně úspěšný s přibližně 3,5 miliony diváků v kinech, sleduje příběh Heinricha Lohse, který je předčasně poslán do důchodu a začne uplatňovat své manažerské principy při řízení rodinného života, což vede ke komickým situacím. Pozdější kariéra V roce 1999 natočila film Club der Millionäre s režisérem Thorstenem Näterem a v roce 2000 se objevila jako Erna Goltz v filmu Endstation Tanke režisérky Nathalie Steinbart. Po účinkování v Dominikově Grafově filmu Hotte im Paradies začala častěji vystupovat v televizních seriálech jako SOKO Leipzig, SOKO Wismar a Sabine. Současná tvorba V posledních letech se Dagmar Biener objevila v několika televizních seriálech, včetně Die StiNos (2024), kde ztvárnila postavu Hannelore v pěti epizodách, a v seriálu Jenseits der Spree (2023) jako Edeltraut Mayer. Její dlouhá a rozmanitá kariéra zahrnuje desítky rolí v německé kinematografii a televizi, což z ní činí respektovanou osobnost německého filmového a televizního průmyslu. Dagmar Biener je vdaná a má dceru. Její všestrannost a schopnost ztvárňovat různorodé postavy jí zajistily trvalé místo v německé filmové a televizní tvorbě po více než sedm desetiletí.