Eric Berger

Éric Berger, narozen 13. června 1969 v Amiens ve Francii, je francouzský herec známý především svou rolí v kultovní komedii Tanguy. Pochází z rodiny s historickým odkazem - je vnukem francouzského odbojáře Maurice Bergera, který zemřel v koncentračním táboře v roce 1945. Vzdělání a počátky kariéry Berger se již v mladém věku začal zajímat o divadlo, což ho přivedlo ke studiu na prestižní Conservatoire national supérieur d'art dramatique v Paříži. Jeho herecká kariéra začala především na divadelních prknech, kde se představil v klasických dílech jako La Ronde od Arthura Schnitzlera, Misantrop od Molièra nebo v Peer Gyntovi od Henrika Ibsena. Paralelně s divadelní kariérou začal získávat menší role ve filmu a televizi. Průlom ve filmu První výraznější filmovou roli získal v roce 1991 ve snímku Mon père ce héros (My Father the Hero) po boku Gérarda Depardieu. Následovaly role ve filmech jako Montparnasse - Pondichery (1994) a Nitrate Base (1996). Skutečný průlom v jeho kariéře však přišel v roce 2001 s hlavní rolí ve filmu Tanguy režiséra Étienna Chatilieze. V této komedii ztvárnil osmadvacetiletého intelektuála, který odmítá opustit domov svých rodičů. Film se stal ve Francii kulturním fenoménem a dal dokonce název sociologickému jevu "generace Tanguy", označujícímu mladé dospělé, kteří zůstávají žít u rodičů. Za svůj výkon byl Berger nominován na Césara v kategorii nejslibnější herec. Kariéra po Tanguy Po úspěchu filmu Tanguy se Bergerovi otevřely dveře k dalším rolím. Spolupracoval s režisérem Étiennem Chatiliezem na filmu La Confiance Règne (Just Trust) v roce 2004. Téhož roku se objevil v komedii Mensonges et trahisons et plus si affinités režiséra Laurenta Tirarda. S Tirardem později spolupracoval na několika dalších projektech, včetně historické komedie Molière (2007) s Romainem Durisem v hlavní roli a rodinného filmu Le Petit Nicolas (Little Nicholas) z roku 2010. Další významné filmy Bergerova filmografie zahrnuje více než čtyřicet filmů. Mezi jeho další významné snímky patří Toi et Moi (You and Me, 2006) s Julie Depardieu, Tu Peux Garder Un Secret? (2008), komedie Neuilly sa mère! (2009), thriller La Sainte Victoire (2009) a romantická komedie Jusqu'à toi (2009) s Justinem Barthou. V roce 2011 se objevil v komedii Mon pire cauchemar (My Worst Nightmare) režisérky Anne Fontaine a později ve filmu Un homme à la hauteur (Up for Love, 2016) a Ma famille t'adore déjà (2016). Návrat k Tanguy V roce 2019, osmnáct let po původním filmu, se Berger vrátil ke své nejslavnější roli ve filmu Tanguy, le retour (Tanguy 2). V tomto pokračování se jeho postava, nyní čtyřiačtyřicetiletá, vrací po rozchodu s manželkou zpět k rodičům i se svou dcerou. Film opět režíroval Étienne Chatiliez a vrátili se i původní představitelé rodičů - André Dussollier a Sabine Azéma. Divadelní a televizní tvorba Přestože je Berger známý především díky filmům, významnou část jeho kariéry tvoří divadlo. Spolupracoval s významnými režiséry jako Alain Françon, Bruno Bayen, Jean-Michel Ribes nebo Denis Podalydès. V roce 2022 a 2023 účinkoval v inscenaci En attendant Godot (Čekání na Godota) v režii Alaina Françona. V televizi se objevil v seriálech jako Profilage, Chefs, Mongeville a v roce 2019 v seriálech Balthazar a Olivia. Osobní život Během natáčení filmu Tanguy potkal Berger svou budoucí manželku Bérengère, neteř filmové střihačky Catherine Renault. Přestože je Berger ve Francii známou osobností, zůstává jeho role Tanguy tou, která mu nejvíce přilnula k osobnosti. Sám k tomu poznamenal: "V myslích lidí zůstávám 'tím chlapíkem z Tanguy', ale přijímám to. Pro mě má publikum všechna práva, nabízíme jim příběhy, oni si je přivlastňují a dělají si s nimi, co chtějí."