Claudine Beccarie, narozená 14. června 1945 v Créteil, Val-de-Marne ve Francii, byla francouzská herečka, která se proslavila především v 70. letech 20. století jako jedna z prvních francouzských pornografických hvězd.
Počátky kariéry
Claudine Beccarie začínala svou profesní dráhu jako tanečnice v nočních podnicích. Její vstup do filmového průmyslu pro dospělé se datuje do roku 1972, kdy ji její kolegyně Sylvia Bourdon seznámila s režisérem Lasse Braunem. Společně odcestovaly do nizozemského Breda, kde Beccarie natočila svůj první 8mm film s Braunem, který byl následně distribuován v Nizozemsku. Tato spolupráce odstartovala její kariéru v pornografickém průmyslu.
Průlom a sláva
V roce 1973 se Beccarie podílela na konceptu filmu Cake Orgy, který se stal jedním z ikonických děl Lasse Brauna. Film byl ve Spojených státech zakázán kvůli svému kontroverznímu obsahu. Skutečný průlom v její kariéře však přišel v roce 1975, kdy se stala hlavní protagonistkou dokumentárního filmu Exhibition režiséra Jean-Françoise Davyho. Tento dokument, který obsahoval několik inscenovaných hardcore scén, se zaměřoval na francouzský pornografický průmysl a především na Beccarie samotnou. Film byl komerčně velmi úspěšný a promítal se v běžných kinech ve Francii. Exhibition byl dokonce prvním hardcore filmem, který byl kdy uveden na Newyorském filmovém festivalu. Díky tomuto snímku získala Beccarie přezdívku "první francouzská pornohvězda" a byla přirovnávána k americké hvězdě Lindě Lovelace. The New York Times ji označil za "jednu z nejúspěšnějších francouzských pornografických hereček".
Přechod k mainstreamovým filmům
V roce 1976 se Claudine Beccarie rozhodla ukončit svou kariéru v hardcore pornografii a začala se objevovat v mainstreamových filmech. Významnou roli získala ve filmu Lèvres de sang (Lips of Blood) uznávaného režiséra Jeana Rollina, kde ztvárnila postavu Claudine. Tento hororový snímek vypráví příběh muže, který se vydává na podivnou cestu po spatření fotografie zříceniny přímořského hradu, jež v něm vyvolá dávnou vzpomínku z dětství. Téhož roku se objevila také v alternativní verzi tohoto filmu s názvem Suce-moi vampire.
Období nacistických exploatačních filmů
Od konce 70. let až do 80. let se Beccarie objevovala v několika filmech žánru "Nazi exploitation" (nacistická exploatace). Mezi její významnější role v tomto kontroverzním žánru patřila postava Ingrid ve filmu Nathalie: Escape from Hell (1978) režiséra Alaina Payeta. Tento film vypráví příběh ruské lékařky uvězněné v luxusním nevěstinci pro vysoké nacistické důstojníky. Beccarie se také objevila ve filmu Elsa Fraulein SS (1977), známém také jako Fräulein Devil nebo Captive Women 4, který byl natočen ve stejné době jako další podobný film Train Spécial pour SS (Hitler's Lust Train).
Osobní život a postoje
Claudine Beccarie se považovala za sexuálně osvobozenou ženu. V rozhovoru pro časopis Cinema X v roce 1975 uvedla: "Nejsem lesba. Ani bisexuálka. Věřím mužům." Její životní příběh zahrnoval i těžké období, včetně napadení příbuzným, znásilnění a pobytu v nápravném zařízení, jak bylo zmíněno v dokumentu Exhibition. Tyto zkušenosti formovaly její pohled na svět a pravděpodobně i její profesní volby.
Odkaz
Claudine Beccarie zůstává významnou postavou francouzské kinematografie 70. let, která pomohla prolomit tabu spojená s explicitní sexualitou ve filmu. Její účinkování v dokumentu Exhibition přispělo k postupné liberalizaci francouzské filmové cenzury, což následně vedlo k uvedení filmu Emmanuelle a faktickému povolení pornografie ve Francii. Přestože její filmografie čítá desítky titulů, je to právě její průkopnická role v Exhibition, která ji zapsala do historie francouzského filmu jako jednu z prvních otevřeně sexuálních filmových hvězd své doby.