Max Barwyn

Max Barwyn, narozen 24. února 1884 ve Fayette v Kentucky, USA, zemřel 18. února 1955 v Santa Monice v Kalifornii, byl americký filmový herec, který se prosadil především v éře němého filmu a raných zvukových filmů. Počátky kariéry a němé filmy Max Barwyn začal svou hereckou kariéru v polovině dvacátých let 20. století, kdy se objevil v několika významných němých filmech. Mezi jeho první výrazné role patřilo účinkování ve snímku Bardelys the Magnificent (1926), režírovaném Kingem Vidorem, kde se objevil po boku hvězdného Johna Gilberta. Tento dobrodružný romantický film, odehrávající se ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII., byl adaptací románu Rafaela Sabatiniho. Téhož roku si zahrál také ve filmu The Belle of Broadway (1926), romantickém dramatu produkovaném společností Columbia Pictures pod režijním vedením Harryho O. Hoyta. V tomto snímku ztvárnil postavu M. Larouxe (v některých zdrojích uváděn jako Max Berwyn). Film vyprávěl příběh bývalé pařížské divadelní hvězdy Adele a její mladé sousedky Marie, která se za ni začne vydávat. Vrchol kariéry Jednou z jeho nejvýznamnějších rolí byla postava Napoleona Bonaparta ve filmu The Fighting Eagle (1927), režírovaném Donaldem Crispem. V tomto dobrodružném snímku, kde hlavní role ztvárnili Rod La Rocque a Phyllis Haver, se Barwyn zhostil role francouzského císaře s velkým úspěchem. Kritika ocenila jeho ztvárnění Napoleona jako věrohodné a bez uchylování se k obvyklým klišé spojovaným s touto historickou postavou. Přechod ke zvukovému filmu Na rozdíl od mnoha herců své doby, Max Barwyn úspěšně přešel z éry němého filmu do éry zvukového filmu. Ve třicátých letech se objevil v několika významných produkcích, včetně filmu The Song of Songs (1933), kde ztvárnil roli Maitre D' po boku Marlene Dietrich. Film režíroval Rouben Mamoulian a vyprávěl romantický příběh dívky, která se zamiluje do sochaře. Barwyn se objevil také v dalších prestižních filmech třicátých let, jako byly Grand Hotel, Cimarron, Dishonored a The Devil Is a Woman. V mysteriózním hororu Mystery of the Wax Museum a v komedii So This Is Paris rovněž prokázal svou všestrannost jako charakterní herec. Pozdější kariéra V pozdějších letech své kariéry pokračoval Barwyn v menších rolích v hollywoodských filmech. Jednou z jeho posledních známých rolí byla postava Maxe ve filmu The Big Sleep (1946), klasickém filmu noir režírovaném Howardem Hawksem s Humphreyem Bogartem a Lauren Bacall v hlavních rolích. Odkaz Max Barwyn, ačkoliv nebyl nikdy hvězdou první velikosti, patřil k té skupině charakterních herců, kteří svou přítomností dodávali filmům autenticitu a hloubku. Jeho schopnost přizpůsobit se přechodu z němého filmu do zvukové éry svědčí o jeho profesionalitě a talentu. Během své téměř třicetileté kariéry se objevil ve více než třiceti filmech, čímž zanechal nesmazatelnou stopu v historii americké kinematografie. Zemřel krátce před svými 71. narozeninami v roce 1955 v Kalifornii.