Joy Barlow

Joy Barlow (18. května 1923, St. Paul, Minnesota, USA – 2. května 1995, North Hollywood, Kalifornie, USA) byla americká herečka, která se proslavila především svými vedlejšími rolemi v hollywoodských filmech 40. let 20. století. Raný život a začátky kariéry Joy Barlow, vlastním jménem Dorothy June Thompson, se narodila jako jediné dítě Wiltona J. Thompsona a Eve Thompsonové. Vyrůstala v St. Paul v Minnesotě, než se její rodina během Velké hospodářské krize přestěhovala do Kalifornie. V Los Angeles její otec pracoval jako mistr a matka byla v domácnosti. Dorothy již od raného věku projevovala zájem o tanec a herectví. Svou profesionální kariéru zahájila v roce 1939, kdy se stala tanečnicí v prestižním souboru Earl Carroll's Vanities. Tato zkušenost jí otevřela dveře do filmového průmyslu, kam vstoupila na počátku 40. let. Filmová kariéra Joy Barlow se ve filmovém průmyslu prosadila především jako charakterní herečka v menších rolích. Její filmografie zahrnuje přibližně 19 filmů, ve kterých často ztvárnila role svůdných žen, zlatokopek, sekretářek, tanečnic nebo gangsterských milenek. Mezi její první filmy patřil Bob Willis and His Texas Playboys (1944), kde se objevila v podpůrné roli pod vedením režiséra LeRoye Prinze, který byl zaujat její postavou a přirozeným šarmem. V následujících letech se objevila v několika významných filmech, včetně To Have and Have Not (1944), Earl Carroll Vanities (1945), The Horn Blows at Midnight (1945), Where Do We Go from Here? (1945), George White's Scandals (1945) a Don't Fence Me In (1945). V roce 1946 si zahrála v komedii Cinderella Jones. Vrchol kariéry Přestože Joy Barlow nikdy nezískala hlavní roli, do filmové historie se zapsala svou krátkou, ale nezapomenutelnou rolí svůdné taxikářky ve filmu noir The Big Sleep (1946) s Humphreyem Bogartem a Lauren Bacallovou. Tato malá, ale výrazná role je dodnes považována za jeden z nejpamátnějších momentů její kariéry a bývá označována jako "možná nejsvůdnější taxikářka v historii kinematografie". V následujících letech se objevila v dalších filmech, jako byly The Trespasser (1947), kde ztvárnila sekretářku Mary Lou Walters, Blackmail (1947) a Two Guys from Texas (1948). Její poslední známý film byl Just Across the Street (1952), po němž se z filmového průmyslu stáhla. Osobní život V osobním životě Joy Barlow prošla několika romantickými vztahy. V listopadu 1945 se provdala za Herberta Neala Ahrense, svou dětskou lásku ze St. Paul, který sloužil jako poručík u námořní pěchoty během druhé světové války. Jejich manželství však nemělo dlouhého trvání a v roce 1948 se rozvedli. Podle některých zdrojů se v 50. letech údajně provdala za majitele restaurace Billa Storyho, ale tato informace není spolehlivě doložena. Kromě herectví pracovala Joy Barlow také jako modelka a v roce 1945 byla vybrána jako tvář pro reklamní kampaň Goodrich 'seal-o-matic' safety tube. Byla také členkou Sdružení filmových herců a Hollywoodského demokratického výboru. Joy Barlow zemřela 2. května 1995 v North Hollywoodu v Kalifornii ve věku 71 let.