Sabine Azéma

Sabine Azéma se narodila 20. září 1949 v Paříži a je francouzskou herečkou a režisérkou. Vystudovala pařížskou Conservatoire national supérieur d'art dramatique a svou filmovou kariéru zahájila v roce 1975. Divadelní začátky a první filmové role Sabine Azéma se nejprve prosadila v divadle v rolích hlavních hrdinek, než si zahrála dceru Louise de Funèse ve filmu La Valse des toréadors v roce 1974. Její výkon vedl k dalším nabídkám a tak odstartoval její filmovou kariéru. Svou divadelní kariéru začala pod vedením Jeana Anouillha a po několika menších filmových rolích se stala jednou z nejvýraznějších francouzských hereček své generace. Průlom s Bertrandem Tavernierem Již v roce 1985 získala svůj první César za roli v Bertrandově Tavernierově filmu A Sunday in the Country, který byl uveden v soutěži na festivalu v Cannes. Film získal Césara za nejlepší herečku pro Azému, nejlepší adaptovaný scénář a nejlepší kameru z celkem osmi nominací, včetně nejlepšího filmu. V roce 1989 jí Tavernier dal další významnou roli ve filmu Life and Nothing But. Spolupráce s Alainem Resnaisem Její kariéra zaznamenala rozhodující obrat, když se setkala s Alainem Resnaisem. Byla objevena v roce 1983 filmem Life Is a Bed of Roses a od tohoto filmu je neoddělitelně spjata s kinematografií Resnaise: s výjimkou I Want to Go Home hrála ve všech jeho filmech. Jejich spolupráce trvala téměř tři desetiletí, přičemž filmař umožnil herečce odhalit mnoho aspektů jejího talentu: byla tragickou hrdinkou v Love unto Death (1984), poté v Mélo (1986), za který získala Césara za nejlepší herečku. Alain Resnais se stal jejím druhým manželem, s nímž se oženila v anglickém městě Scarborough v roce 1998. Poté interpretovala velmi odlišné postavy ve filmech Smoking/No Smoking (1993), Same Old Song (1997), Not on the Lips (2003), Private Fears in Public Places (2006) nebo Wild Grass (2009) a You Ain't Seen Nothing Yet (2012), oba vybrané do soutěže na festivalu v Cannes. Rozšíření filmografie Jako múza Alaina Resnaise hrála také ve filmech režisérů Jacquese Doillona, Jean-Pierra Mockyho, Bertranda Bliera, Etienna Chatilieze, který z ní udělal populární herečku filmem Le Bonheur est dans le pré (1995). Azéma je stejně zdatná v komedii, jak dostatečně prokázala v Étiennových Chatiliezových filmech Le Bonheur est dans le pré (1995) a Tanguy (2001), které oba přilákaly publikum přes čtyři miliony diváků. Práce s mladými režiséry Herecký projev Sabine Azémy doslova zapálí plátno a inspiruje mladé režiséry: The Mystery of the Yellow Room od Denise Podalydèse, Let's Dance od Noémie Lvovsky, To Paint or Make Love a Le Voyage aux Pyrénées od bratrů Larrieu. Režírovala také dokumentární krátký film Bonjour Monsieur Doisneau (1992), poctu fotografovi, který byl jejím blízkým přítelem. Ocenění a uznání Sabine Azéma získala dva Césary za nejlepší herečku - za A Sunday in the Country a Mélo, a byla nominována dalších pětkrát. Její výkony v dramatických rolích i komediích ji etablovaly jako jednu z nejrespektovanějších francouzských hereček současnosti, která dokáže přinést energii a barvu do každého filmu, ve kterém se objeví.