Enzo Cerusico

Enzo Cerusico (22. října 1937, Řím, Itálie – 1. července 1991, Řím, Itálie) byl italský herec a scenárista, který se během své kariéry objevil ve více než 50 filmech a televizních produkcích. Jako syn filmového produkčního manažera měl k filmovému průmyslu blízko již od dětství. Počátky kariéry Cerusico zahájil svou hereckou dráhu již jako dítě v roce 1948, kdy ztvárnil významnou roli ve filmu Heart and Soul (Cuore) režiséra Alessandra Blasettiho. Herecké vzdělání získal nejprve na Accademia Sharoff a později studoval pod vedením Alessandra Fersena. Jeho filmografie postupně narůstala, když se objevoval v menších rolích v italských produkcích 50. let. Průlom v kariéře Skutečný průlom v jeho kariéře přišel v 60. letech, kdy se prosadil na divadelních prknech v titulní roli hry Meo Patacca. V roce 1960 se objevil ve slavném Felliniho filmu La Dolce Vita, kde ztvárnil jednoho z fotografů. Ačkoliv šlo o menší roli, účast v tomto kultovním díle italské kinematografie mu přinesla větší viditelnost. V roce 1963 pak získal jednu ze svých nejvýznamnějších rolí ve filmu Hercules, Samson & Ulysses, kde ztvárnil postavu Odyssea po boku Kirka Morrise, který hrál Herkula. Mezinárodní kariéra Cerusico se dokázal prosadit i v mezinárodních produkcích, přestože zpočátku neuměl anglicky. Jeho první role v americké televizi přišla v roce 1966 v epizodě seriálu I Spy, která se natáčela v Římě. Producent Sheldon Leonard uspořádal konkurz na anglicky mluvícího herce, a přestože Cerusico anglicky neuměl, s pomocí přítele se naučil jednu větu: "I studied English in the school since four years." Díky svému charismatu, který Leonard přirovnal k "živelnosti Jeana Paula Belmonda a okouzlujícímu šarmu Maurice Chevaliera", roli získal a své repliky se naučil foneticky. Úspěch v USA Největší mezinárodní úspěch zaznamenal v roce 1969, kdy ztvárnil titulní roli v americkém kriminálním seriálu My Friend Tony na stanici NBC. V tomto seriálu hrál Tonyho Novella, italského přítele profesora kriminologie Johna Woodruffa (James Whitmore). Seriál měl 16 epizod a vysílal se od ledna do září 1969. Během natáčení v Los Angeles se Cerusico spolu se svou manželkou Tizianou učil anglicky čtením povídek Ernesta Hemingwaye a sledováním večerních zpráv Waltera Cronkita. Návrat do Itálie a pozdější kariéra Po skončení seriálu My Friend Tony se Cerusico vrátil do Itálie, kde pokračoval v herecké kariéře. V 70. letech se objevil v řadě italských filmů, včetně snímku Meo Patacca (1972), kde hrál postavu Marca Pepeho a na kterém se podílel i jako scenárista. Film režíroval Marcello Ciorciolini a hlavní roli ztvárnil Gigi Proietti. Cerusico původně tento projekt roky připravoval, ale nakonec se musel spokojit s vedlejší rolí, když hlavní role byla svěřena populárnějšímu Proiettimu. Mezi jeho další významné filmy patří No, the Case Is Happily Resolved (1973), kde ztvárnil hlavní roli Fabia Santamarii, muže, který se stane svědkem brutální vraždy a následně je sám obviněn z tohoto činu. Kritika ocenila jeho výkon v tomto napínavém dramatu režiséra Vittoria Salerna. Cerusico se objevil také v televizních produkcích jako Magic Carpet (1972-73) pro ABC a Don't Push, I'll Charge When I'm Ready (1977-78) pro NBC. V roce 1975 ztvárnil roli Joaquína, sluhy Dona Diega, v dobrodružném filmu Zorro. Osobní život a odkaz Enzo Cerusico byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl dvě dcery. Jeho druhou manželkou byla Tiziana Casetti, se kterou byl ženatý až do své smrti. Ačkoli jeho rodina doufala, že bude pokračovat v rodinné tradici a stane se lékařem, Cerusico se během dospívání rozhodl pro hereckou dráhu, protože nechtěl být "jedním z mnoha, průměrným". Enzo Cerusico zemřel 1. července 1991 v Římě ve věku 53 let na rakovinu. Přestože byl mezinárodně nejznámější svými rolemi v žánru "meč a sandály" (sword and sandal), jeho herecká kariéra byla mnohem rozmanitější a zahrnovala komediální i dramatické role jak ve filmu, tak v televizi a divadle.