Pierre Trabaud, narozený 7. srpna 1922 v Chatou (Francie) a zemřelý 26. února 2005 ve Versailles, byl významný francouzský herec, režisér a dabér. Narodil se jako Pierre Wolf Pibaret, přičemž Trabaud bylo dívčí jméno jeho matky Célestine, které později přijal jako své umělecké jméno.
Počátky kariéry a herecký průlom
Po studiu na prestižní École nationale supérieure des beaux-arts a následně na herecké škole Cours Simon zahájil svou filmovou kariéru v roce 1945 ve snímku Le Jugement dernier režiséra Reného Chanase, kde se objevil po boku Jeana Desaillyho a Louise Seignera. Významným krokem v jeho kariéře byla spolupráce s režisérem Jacquesem Beckerem, pro kterého natočil dva filmy – Antoine and Antoinette (1947) a Rendez-vous de juillet (1949). Právě při natáčení druhého zmíněného filmu se seznámil s francouzskou herečkou Capucine, s níž se v roce 1950 oženil, manželství však trvalo pouhých osm měsíců.
Vrchol herecké kariéry
Trabaudova filmová kariéra dosáhla prvního vrcholu v roce 1954, kdy za svůj výkon v roli mladého mystického kněze ve filmu Le Défroqué režiséra Léa Joannona získal prestižní ocenění Prix Triomphe du Cinéma. V tomto dramatickém snímku ztvárnil postavu Gérarda Lacassagne po boku slavného Pierra Fresnaye. Film získal také Bronzového medvěda na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně.
Skutečnou popularitu u širokého publika mu však přinesla role učitele ve filmu La Guerre des boutons (Knoflíková válka) režiséra Yvese Roberta z roku 1962. Tento kultovní snímek, adaptace stejnojmenného románu Louise Pergauda, se stal jedním z nejoblíbenějších francouzských filmů své doby a Trabaudova postava venkovského učitele se zapsala do dějin francouzské kinematografie.
Dabingová kariéra
Po úspěchu v Knoflíkové válce se Trabaud na téměř dvě desetiletí stáhl z aktivního herectví před kamerami a věnoval se především dabingu, kde se stal jednou z nejvýraznějších osobností francouzské dabingové scény. V letech 1962 až 1988 propůjčoval svůj charakteristický hlas kreslenému kačerovi Daffy Duckovi, byl také francouzským hlasem Pepka námořníka a Joe Daltona v animovaných filmech a seriálech o Lucky Lukovi.
Mimořádně populárním se stal jako dabér v japonských animovaných seriálech, zejména v Dragon Ball a Dragon Ball Z, kde namluvil několik klíčových postav včetně Mistra Roshiho (Tortue Géniale), císaře Pilafa a mnoha dalších. Svůj poslední dabing nahrál pro Dragon Ball Z v roce 1996.
Návrat k filmu a režijní debut
Po dlouhé pauze se v roce 1983 vrátil k filmu, tentokrát jako režisér, scenárista a producent svého jediného celovečerního snímku Le Voleur de feuilles, v němž účinkovali Denise Grey, Jean-Pierre Castaldi a Jean-Pierre Darras. Film, který si financoval sám, byl bohužel komerčním neúspěchem a uvrhl Trabauda do dluhů, které splácel několik let.
K herectví před kamerami se vrátil díky režisérovi Bertrandu Tavernierovi, který mu nabídl role ve svých filmech Autour de minuit (Round Midnight) z roku 1986 a La Vie et rien d'autre z roku 1989. Jeho poslední obrazové vystoupení bylo v dokumentu Carnet de naufrage režiséra Clauda Bourbigota z roku 2004.
Odkaz
Pierre Trabaud během své více než čtyřicetileté kariéry účinkoval ve třiceti filmech a zanechal nesmazatelnou stopu jak v hraném filmu, tak v dabingu. Jeho charakteristický hlas zůstává dodnes spojen s mnoha ikonickými postavami animovaného světa. Zemřel 26. února 2005 ve věku 82 let a je pohřben na novém hřbitově v Neuilly-sur-Seine.