Jörg Gudzuhn

Jörg Gudzuhn, narozen 23. března 1945 v Seilershofu (Braniborsko, Německo), je významný německý divadelní a filmový herec s bohatou kariérou, která se rozprostírá přes několik desetiletí. Raná léta a vzdělání Po přestěhování rodiny do východní části Berlína navštěvoval základní školu a následně gymnázium Bertha-von-Suttner v Berlíně-Reinickendorfu. Po výstavbě Berlínské zdi v roce 1961 nemohl dále navštěvovat školu, která se nacházela v západní části města, a musel studium krátce před maturitou ukončit. Nejprve pracoval jako brusič v továrně v Berlíně-Lichtenbergu, poté absolvoval učební obor malíř pokojů a natěrač. Současně si na večerní škole dokončil maturitu a začal hrát v amatérském divadelním souboru. V letech 1966-1970 studoval herectví na Státní herecké škole Ernsta Busche v Berlíně. Divadelní kariéra Po absolvování studia působil v letech 1970-1974 v městském divadle v Karl-Marx-Stadtu (dnešní Chemnitz) a v letech 1974-1976 v divadle Hanse Otta v Postupimi. Od roku 1976 do roku 1987 byl členem souboru Maxim Gorki Theater v Berlíně, kde slavil velké úspěchy v rolích jako McMurphy ve hře Přelet nad kukaččím hnízdem, Nick Bottom v Shakespearově Snu noci svatojánské nebo Veršinin v Čechovových Třech sestrách. V roce 1987 se stal stálým členem souboru Deutsches Theater Berlin, kde působil až do roku 2011. Zde ztvárnil mnoho významných rolí, včetně Mackie Messera v Žebrácké opeře, krále Oidipa ve stejnojmenné Sofoklově hře, Othella v Shakespearově dramatu a sultána Saladina v Lessingově Moudrém Nathanovi. Tuto poslední roli hrál během osmnácti sezón celkem 325krát. Mimořádný úspěch zaznamenal také s monodramatem Leben bis Männer oder: Der Fußballtrainer od Thomase Brussiga, ve kterém mezi lety 2001 a 2010 odehrál přibližně 100 představení v roli svérázného východoněmeckého fotbalového trenéra. Filmová kariéra v NDR Gudzuhnův filmový debut přišel v roce 1975, kdy ztvárnil malou roli kata ve filmu Till Eulenspiegel režiséra Rainera Simona. Následovaly role v televizních produkcích studia DEFA, včetně minisérie Marx und Engels - Stationen ihres Lebens (1978-1980). První hlavní filmovou roli získal v roce 1982 ve snímku Das Luftschiff (Vzducholoď), kde pod vedením Rainera Simona ztvárnil postavu posedlého vynálezce Franze Xavera Stannebeina, který touží sestrojit létající stroje, ale naráží na politické překážky. V roce 1984 exceloval po boku Christine Schorn v citlivém vztahovém dramatu Eine sonderbare Liebe (Zvláštní láska) režiséra Lothara Warnekeho, kde hrál osamělého vdovce a radioamatéra Haralda Reicha. Za tento výkon získal v roce 1985 Cenu kritiků Svazu filmových a televizních pracovníků NDR. Komediální talent prokázal v roce 1986 ve filmu Fahrschule (Autoškola) režiséra Bernharda Stephana, kde ztvárnil vášnivého chodce, který nečekaně získá dva automobily. Za tuto roli byl oceněn cenou za nejlepší mužský herecký výkon na 5. národním festivalu hraných filmů NDR v Karl-Marx-Stadtu. Mezinárodní uznání mu přinesla role spisovatele Hanse Fallady ve filmu Fallada - Letztes Kapitel (Fallada - Poslední kapitola, 1988) režiséra Rolanda Gräfa. Za mistrovské ztvárnění vnitřně rozpolceného a drogami a alkoholem zničeného spisovatele získal v roce 1989 cenu Silver Hugo za nejlepší mužský herecký výkon na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu. Kariéra po sjednocení Německa Po pádu Berlínské zdi a konci NDR pokračoval Gudzuhn ve své kariéře bez přerušení. V roce 1992 ztvárnil pod vedením Heinera Carowa starostu vesnice ve východoněmecké části v německo-německém milostném a společenském dramatu Verfehlung (Pochybení), které bylo kritikou oceněno jako realistické a nemilosrdné zúčtování s režimem SED. V letech 1992-1993 hrál excentrického městského kovboje v šesti epizodách populárního televizního seriálu Liebling Kreuzberg. Za komedii Viel Spaß mit meiner Frau (Hodně zábavy s mou ženou, 1997) získal prestižní cenu Adolfa Grimmeho společně s režisérem Peterem Welzem a hereckým kolegou Jörgem Schüttaufem. Široké televizní publikum ho poznalo především jako komisaře Joea Hoffera v kriminálním seriálu Der letzte Zeuge (Poslední svědek, 1998-2007), kde hrál po boku Ulricha Müheho a Gesine Cukrowski. Za tuto roli byl v roce 2000 nominován na Německou televizní cenu. Jeho jedinou velkou filmovou rolí po roce 1990 zůstal učitel matematiky Falkenstein v coming-of-age filmu Crazy (2000) režiséra Hanse Christiana Schmida, natočeném podle autobiografického románu Benjamina Leberta. V pozdějších letech prokázal svůj komediální talent v několika filmech, včetně improvizované komedie Altersglühen - Speed Dating für Senioren (Podzimní záře - Speed Dating pro seniory, 2014) režiséra Jana Georga Schütteho, kde se objevil po boku takových hvězd jako Mario Adorf, Michael Gwisdek, Senta Berger a Matthias Habich. Ocenění a uznání Během své kariéry získal Jörg Gudzuhn řadu ocenění, včetně ceny Silver Hugo na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu (1989), dvou cen Adolfa Grimmeho (1998 a 2019) a několika hereckých cen na filmových festivalech v NDR. V roce 2000 byl nominován na Německou televizní cenu za roli v seriálu Der letzte Zeuge. Jörg Gudzuhn je uznáván jako všestranný herec s mimořádným talentem pro dramatické i komediální role. V současnosti žije v Neuenhagenu u Berlína a nadále se příležitostně objevuje v televizních produkcích.