Richard Horowitz

Richard Horowitz se narodil 6. ledna 1949 v Buffalu ve státě New York a byl americký filmový skladatel, který se proslavil především svou prací na hudebních doprovodech k významným mezinárodním filmům. Zemřel 13. dubna 2024 v Marrákeši v Maroku ve věku 75 let. Raná kariéra a hudební vzdělání V roce 1968 se stal pianistou v orchestru Alana Sylvii a vystupoval na evropských festivalech. V roce 1969 se vrátil do Ameriky studovat na Antioch College, ale problémy s vojenskou službou ho vedly k desetiletému pobytu v Evropě a severní Africe. Od roku 1970 do 1980 studoval elektronickou hudbu v Paříži a mikrotonální modulaci a ney (rákosovou flétnu) v Maroku u Kasmiho Nacquisabundiho. V 70. letech studoval elektronickou hudbu v Paříži a ney (tradiční flétnu) v Maroku, následně vydal řadu alb založených na ney na počátku 80. let. Průlom s filmem The Sheltering Sky V roce 1991 získal Richard Horowitz Zlatý glóbus v kategorii Nejlepší původní hudba za film The Sheltering Sky. Toto ocenění sdílel s Ryuichi Sakamoto. Jeho filmové partitury zahrnují Bertolucciho The Sheltering Sky (1990; scénář od Paula Bowlese). Tato spolupráce s renomovaným japonským skladatelem Ryuichi Sakamoto představovala zásadní moment v Horowitzově kariéře a etablovala ho jako významného filmového skladatele. Významné filmové projekty Richard Horowitz byl skladatelem a hercem, známým především díky filmům Any Given Sunday (1999), The Sheltering Sky (1990) a 1492: Conquest of Paradise (1992). Byl americký filmový skladatel známý svou prací na L'Atlantide, Three Seasons a Tobruk. Film Three Seasons z roku 1999, režírovaný Tonym Buiem, byl prvním americkým filmem natočeným ve Vietnamu poté, co Bill Clinton zrušil embargo. Three Seasons byl první v historii Sundance Film Festival, který získal jak Grand Jury Award, tak Audience Award. Hudební styl a spolupráce Richard Horowitz začínal na pomezí free jazzu, New Age a minimalismu. Nejvíce se zabýval spojováním prvků starověké hudby a folklóru s moderními nástroji a technologiemi, zejména se syntezátorem Prophet-5. Spolu s kolegy Jonem Hassellem, Brianem Enem a Davidem Byrnem se Richard stal součástí malého hudebního hnutí známého jako Fourth World, žánru hudby, ve kterém byly imaginární geografie doprovázeny směsí hudebních tradic z celého světa s moderními syntezátory. V roce 1981 se Horowitz spojil s vokalistkou, tanečnicí a skladatelkou Sussan Deyhim (jeho budoucí manželkou) a Jonem Hassellem. Pozdější tvorba a odkaz Za hudbu k českému filmu Tobruk z roku 2008 získal Richard Horowitz spolu se Sussan Deyhim ocenění za nejlepší hudbu na Czech Lion Awards. Richard Horowitz byl jedním z nejhorlivějších propagátorů hudby Gnawa mimo Maroko a dokonce založil festival věnovaný této hudbě, který nyní přitahuje 400 000 lidí do Essaouiry na západním pobřeží Maroka. Jeho jedinečný přístup k filmové hudbě, kombinující západní a východní hudební tradice, z něj učinil respektovaného skladatele v mezinárodní kinematografii.