Ferenc Kállai

Ferenc Kállai (4. října 1925, Gyoma, Maďarsko – 11. července 2010, Budapešť, Maďarsko) byl významný maďarský herec, který se zapsal do dějin maďarské kinematografie jako jeden z nejrespektovanějších umělců své generace. Počátky kariéry Ferenc Kállai, původním jménem Ferenc Krampner, se narodil v Gyomě v Maďarsku. V roce 1944 absolvoval Akademii dramatických umění, což odstartovalo jeho dlouhou a úspěšnou hereckou dráhu. Svou profesionální kariéru zahájil v roce 1945 v divadle Belvárosi Theatre a od roku 1948 se stal členem Národního divadla v Budapešti, kde působil po většinu své divadelní kariéry. Filmová kariéra Ferenc Kállai patří mezi nejvýznamnější osobnosti maďarské kinematografie. Během své dlouhé kariéry se objevil ve více než sto filmech, přičemž jeho filmografie zahrnuje období od roku 1952 až do roku 2007. Mezi jeho nejznámější filmové role patří bezesporu hlavní postava Józsefa Pelikána ve filmu The Witness (A tanú) z roku 1969, který režíroval Péter Bacsó. Tento politický satirický film, odehrávající se v období stalinismu v Maďarsku, se stal kultovním dílem maďarské kinematografie, ačkoliv byl po svém dokončení zakázán a mohl být v Maďarsku promítán až v roce 1978. Kállai v něm ztvárnil prostého hrázného, který se stává obětí absurdního komunistického režimu. Významné filmy Kromě filmu The Witness patří mezi jeho další významné snímky A vörös grófnö (Rudá hraběnka) z roku 1985, kde ztvárnil jednu z hlavních rolí v životopisném dramatu režiséra Andrása Kovácse. Film vypráví příběh Katinky Andrássyové, členky jedné z nejvýznamnějších maďarských aristokratických rodin, která se provdala za levicově orientovaného Mihálye Károlyiho. Dalším důležitým filmem v jeho kariéře byl Kártyavár (Domeček z karet) z roku 1968, režírovaný Györgyem Hintschem, kde Kállai ztvárnil postavu Zizi férje. Divadelní kariéra Vedle filmové tvorby byl Ferenc Kállai také respektovaným divadelním hercem. Od roku 1948 působil v Národním divadle v Budapešti, kde se vypracoval mezi přední členy souboru. V roce 1989 se stal doživotním členem Národního divadla, což svědčí o jeho mimořádném přínosu maďarskému divadelnímu umění. Ocenění a uznání Za svou uměleckou činnost získal Ferenc Kállai řadu významných ocenění. V letech 1956 a 1958 obdržel Cenu Mari Jászai, v roce 1966 titul Zasloužilý umělec a v roce 1970 titul Vynikající umělec. V roce 1973 mu byla udělena prestižní Kossuthova cena, nejvyšší maďarské státní vyznamenání za kulturní přínos. V roce 1977 získal ocenění pro nejlepšího herce na Filmovém festivalu v Teheránu. Mezi jeho další významná ocenění patří Cena Pro Urbe (1981), Erzsébet Prize (1987), Řád za zásluhy Maďarské republiky (1995) a titul Čestný občan Budapešti (1998). V roce 2000 obdržel celoživotní ocenění Herec maďarského národa, což je nejvyšší pocta, jaké může maďarský herec dosáhnout. Odkaz a význam Ferenc Kállai je považován za jednoho z nejvýznamnějších maďarských herců 20. století. Jeho všestranný talent mu umožnil ztvárňovat širokou škálu postav od komediálních rolí až po vážné dramatické charaktery. Svým výkonem ve filmu The Witness se nesmazatelně zapsal do dějin maďarské kinematografie a přispěl k vytvoření jednoho z nejdůležitějších filmů, který kriticky reflektoval období stalinismu v Maďarsku. Jeho herecký odkaz zůstává inspirací pro další generace maďarských herců. Ferenc Kállai zemřel 11. července 2010 v Budapešti ve věku 84 let, zanechávaje za sebou bohaté umělecké dědictví, které významně obohatilo maďarskou kulturu.