Sophie Lorain

Sophie-Hélène Lorain, narozená 20. listopadu 1957 v Montréalu v Québecu v Kanadě, je francouzsko-kanadská herečka, režisérka a producentka. Pochází z umělecké rodiny – je dcerou herců Jacquese Loraina a Denise Filiatrault a sestrou herečky Danièle Lorain. Vzdělání a začátky kariéry Sophie Lorain získala své herecké vzdělání na prestižní Webber-Douglas Academy of Dramatic Arts v Anglii a následně pokračovala v Théâtre français de Toronto. Její filmový debut přišel v roce 1974 ve snímku Il était une fois dans l'est. Díky svému bilingvnímu vzdělání mohla Sophie Lorain působit jak ve francouzsky, tak v anglicky mluvených produkcích, což významně rozšířilo její herecké možnosti. Televizní úspěchy V televizním světě se Sophie Lorain prosadila především v několika významných quebeckých seriálech. Hrála v populárním novinovém dramatu Scoop (1992-1995), kde její výkon byl oceněn dvěma nominacemi na cenu Gémeaux. Následně zazářila v seriálu Omertà, la loi du silence (1996-1999), který zkoumal složitý vztah mezi policejními složkami a mafií. Za svůj výkon v tomto seriálu získala cenu Gémeaux. Její nejznámější televizní rolí se však stala kriminální psycholožka Anne Fortier v úspěšném seriálu Fortier (2000-2004), kde působila nejen jako hlavní představitelka, ale také jako producentka. Za tuto roli, v níž ztvárnila komplexní postavu s temnou minulostí, získala další cenu Gémeaux. Filmová kariéra Na filmovém plátně se Sophie Lorain objevila v řadě významných produkcí. Zahrála si v thrilleru In Her Defense (1999) režiséra Sidneyho J. Furie a v sherlockovském detektivním příběhu The Sign of Four (2001), kde ztvárnila anglickou madame s dokonalým londýnským přízvukem. V roce 2002 získala svou první hlavní filmovou roli v komedii L'odyssée d'Alice Tremblay režisérky Denise Filiatrault. Následně se objevila v italsko-kanadské komedii Mambo Italiano (2003), kde ztvárnila italskou svůdnici. Významnou, byť menší roli si zahrála v oscarovém filmu Denise Arcanda Invaze barbarů (The Barbarian Invasions, 2003), který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Režisérská dráha Sophie Lorain se postupně prosadila i jako režisérka. V roce 2009 debutovala celovečerním filmem Les grandes chaleurs (Heat Wave), romantickou komedií podle populární divadelní hry Michela Marca Boucharda. Její druhý celovečerní film Charlotte a du fun (Slut in a Good Way) z roku 2018 je černobílá komedie o dospívání, která se zabývá tématem ženské sexuality a dvojích standardů ve společnosti. Film byl velmi dobře přijat kritikou a získal řadu ocenění, včetně ceny Canadian Screen Award za scénář Catherine Léger. Kromě celovečerních filmů režírovala Sophie Lorain také epizody televizních seriálů La galère a Nouvelle adresse. Umělecký přínos Sophie Lorain je uznávaná pro svou schopnost vytvářet komplexní a uvěřitelné postavy. Její herecký projev je charakteristický jemně odstíněnými emocemi a výrazy. Jako režisérka se nebojí kontroverzních témat a přináší svěží pohled na společenské otázky. V současnosti patří k významným osobnostem kanadské kinematografie a je vdaná za režiséra a kameramana Alexise Duranda-Braulta, s nímž také profesně spolupracuje.