Donald O'Brien

Donald O'Brien (15. září 1930, Pau, Francie – 23. dubna 2018, Andernos-les-Bains, Francie) byl irsko-francouzský herec, který se proslavil především svými rolemi v italských žánrových filmech. Původ a začátky kariéry Narodil se jako Donal Timothée O'Brien ve francouzském městě Pau v Pyrenejích. Jeho otec byl Ir, bývalý důstojník americké kavalerie, který byl zraněn během španělsko-americké války a následně se usadil ve Francii, kde se oženil s Angličankou pracující jako guvernantka. Během druhé světové války a nacistické okupace Francie rodina uprchla do Dublinu v Irsku, kde Donald strávil své formativní roky. V roce 1948 se rozhodl studovat herectví poté, co neuspěl u maturitní zkoušky z matematiky. Ve věku 19 let se připojil k dublinskému divadlu Gate Theatre, kde spolupracoval s významným irským dramatikem Micheálem Mac Liammóirem. Později se vrátil do Francie, kde pracoval mimo jiné jako úředník a boxer. Filmové začátky a průlom Svůj filmový debut zaznamenal v roce 1953 ve válečném dramatu Act of Love režiséra Anatola Litvaka. Významným zlomem v jeho kariéře bylo obsazení do role německého feldvébla ve filmu The Train (1964) režiséra Johna Frankenheimera, který byl jeho výkonem natolik zaujat, že mu nabídl vedlejší roli ve filmu Grand Prix (1966), kde hrál po boku Jamese Garnera a Evy Marie Saint. V roce 1967 byl pozván do Itálie, aby ztvárnil hlavní roli v kultovním spaghetti westernu Run, Man, Run (1968) režiséra Sergia Sollimy. Jeho ztvárnění bývalého amerického strážce zákona Nathaniela Cassidyho mu otevřelo dveře k dalším hlavním rolím v tomto žánru. Právě v tomto období změnil své jméno z "Donal" na "Donald", protože jeho jméno bylo v hereckých smlouvách často chybně uváděno. Hvězda italských žánrových filmů O'Brien se rychle stal stálicí italské kinematografie, především v žánru spaghetti westernů. Mezi jeho nejvýznamnější role v tomto žánru patří účinkování ve filmech Four of the Apocalypse (1975) režiséra Lucia Fulciho, kde ztvárnil jednu z hlavních postav. Následovaly další westernové snímky jako Keoma (1976), Mannaja (1977) a Silver Saddle (1978). O'Brien považoval Lucia Fulciho za jednoho ze svých nejoblíbenějších režisérů a v rozhovoru z roku 1996 vyjádřil hluboký zármutek nad jeho smrtí, když ho označil za "skutečně originálního člověka s velkou láskou k filmu". Rozmanitost rolí Kromě westernů se O'Brien objevil v řadě dalších žánrů italské kinematografie. Hrál nacistického velitele ve válečné frašce Kakkientruppen (1977), policistu seržanta Strickera ve filmu Yeti: Giant of the 20th Century (1977) a velitele SS v Enzo G. Castellariho snímku The Inglorious Bastards (1978). V roce 1977 ztvárnil lovce Donalda McKenzieho v erotickém dobrodružném filmu Emanuelle and the Last Cannibals režiséra Joea D'Amata. Následně se objevil v několika nábožensky laděných rolích, počínaje postavou exorcisty ve filmu Images in a Convent (1979). Kultovní status v hororovém žánru V roce 1980 si zahrál hlavní roli v hororovém snímku Zombie Holocaust režiséra Marina Girolamiho, který byl v USA uveden pod názvem Doctor Butcher, M.D. Jeho ztvárnění šíleného vědce Dr. Obrera mu vyneslo silné kultovní následování mezi fanoušky hororových a exploatačních filmů. Bohužel téhož roku utrpěl O'Brien zranění mozku, které způsobilo částečné ochrnutí jeho těla a výrazně omezilo počet rolí, které mohl hrát i po svém zotavení. Pozdější kariéra Navzdory zdravotním problémům pokračoval O'Brien v herecké kariéře. Objevil se v několika filmech kontroverzního režiséra Joea D'Amata a v roce 1986 ztvárnil františkánského mnicha Pietra d'Assisi po boku Seana Conneryho ve filmu The Name of the Rose režiséra Jean-Jacquese Annauda. V roce 1988 hrál roli šíleného správce Valkose v hororovém snímku Ghosthouse. Po dalším úrazu v roce 1996 O'Brien prakticky ukončil hereckou kariéru a usadil se v Paříži se svou rodinou. Odkaz Donald O'Brien během své téměř čtyřicetileté kariéry účinkoval v desítkách divadelních představení a více než 60 filmových a televizních produkcích. Přestože byl známý především fanouškům kultovních filmů za své role v italských béčkových snímcích, zanechal nesmazatelnou stopu v žánrech spaghetti westernu, hororu a exploatačního filmu. Zemřel 23. dubna 2018 ve věku 87 let ve francouzském Andernos-les-Bains.