Michael Fuith, narozen v roce 1977 v Eisenstadtu v Rakousku, je uznávaný rakouský herec, který se proslavil svými výraznými rolemi v evropské kinematografii.
Počátky kariéry
Michael Fuith zahájil svou hereckou dráhu studiem na vídeňské Pygmalion Drama School (Schauspielschule Pygmalion Wien) koncem 90. let. Jeho první filmová role přišla v roce 2003 v krátkém filmu natočeném v jeho rodném Rakousku. Svůj celovečerní debut si odbyl v roce 2006 v komediálním dramatu Kotsch. O rok později se objevil ve filmu Free to Leave, který byl nominován na Zlatého leoparda na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. V roce 2008 se jeho profil zvýšil díky účasti v kritiky oceňovaném romantickém filmu Das große Glück sozusagen, který se stal populárním na festivalovém okruhu a získal různá ocenění, včetně ceny diváků na Evropském festivalu prvních filmů v Angers.
Průlomové role
Skutečný průlom v jeho kariéře přišel v roce 2010, kdy ztvárnil hlavní roli Michaela v německém zombie hororu Rammbock: Berlin Undead režiséra Marvina Krena. Film, který vypráví příběh muže uvězněného v berlínském bytovém komplexu během vypuknutí zombie apokalypsy, získal uznání kritiky a stal se kultovním dílem v žánru zombie filmů. Fuithův výkon v roli zoufalého muže hledajícího svou bývalou přítelkyni byl vysoce hodnocen a pomohl filmu získat ocenění za "Nejlepší středometrážní film" na filmovém festivalu Max Ophüls Preis.
Kontroverzní úspěch
V roce 2011 přišla Fuithova nejkontroverznější, ale zároveň nejvíce oceňovaná role v rakouském dramatu Michael režiséra Markuse Schleinzera. Ve filmu, který měl premiéru v hlavní soutěži filmového festivalu v Cannes, ztvárnil titulní postavu pedofila, který drží desetiletého chlapce ve svém sklepě. Tento znepokojivý portrét predátora výrazně posílil jeho reputaci jako odvážného a všestranného herce. Film získal uznání na festivalech Viennale, Evropských filmových cenách a cenách Britského filmového institutu, a byl nominován na Zlatou palmu.
Další významné projekty
V roce 2013 se Fuith objevil v hororu Blood Glacier (také známý jako The Station), opět pod vedením režiséra Marvina Krena. Tento rakouský horor o skupině vědců, kteří musí čelit biologickým monstrům po objevu tajemné červené tekutiny vytékající z alpského ledovce, měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. V roce 2017 ztvárnil roli pana Hüttera ve filmu The Best of All Worlds režiséra Adriana Goigingera. Tento autobiografický film, který vypráví příběh sedmiletého chlapce vyrůstajícího v drogové scéně rakouského Salzburgu, získal řadu ocenění včetně ceny Compass-Perspektive-Preis na Berlinale 2017 a ceny diváků na festivalu Diagonale 2017.
Současná kariéra
Michael Fuith pokračuje v aktivní herecké kariéře a objevuje se jak ve filmových, tak televizních projektech. Jeho filmografie zahrnuje také snímky jako Kohlhaas oder die Verhältnismäßigkeit der Mittel (2012), Me and Kaminski, The Verdict in the Case of K. (2020) a řadu televizních rolí v rakouských a německých produkcích. Je známý svou ochotou přijímat náročné a kontroverzní role, které vyžadují hluboké ponoření do komplexních a často nesympatických postav. Jeho bratr je Simone Fuith.