Leoš Kaltofen

Leoš Kaltofen, 25. 3. 1929, Most, Československo – 23. 1. 2000, Praha, Česká republika, český herec Leoš Kaltofen patřil mezi charakterní české herce, kteří se na filmovém plátně objevovali především v menších, ale výrazných rolích. Narodil se v Mostě a během své více než třicetileté herecké kariéry se zapsal do povědomí diváků jako spolehlivý představitel vedlejších postav v řadě československých filmů a televizních inscenací. Filmová kariéra Kaltofen se na filmovém plátně prosadil zejména v 70. a 80. letech. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří postava ženicha ve filmu Svatá hříšnice (1970), který režíroval Vladimír Čech podle divadelní hry Františka Langra. Tento hudební snímek odehrávající se ve dvacátých letech minulého století na pražském Starém Městě patří k jeho nejznámějším filmovým počinům. Dále se objevil ve filmu Hvězda padá vzhůru (1975), kde ztvárnil osobní stráž u postavy Ferrera po boku Karla Gotta, Jitky Molavcové a Josefa Somra. Téhož roku si zahrál také v normalizačním snímku Tam, kde hnízdí čápi (1975) režiséra Karla Steklého. K jeho dalším významným filmovým rolím patří účast v kriminálním snímku Tajemství zlatého Buddhy (1973), který byl natočen podle románu Josefa Nesvadby a kombinoval kriminální zápletku s historickými reáliemi. V 80. letech se objevil v psychologickém kriminálním filmu Černá punčocha (1987) režiséra Otakara Fuky, inspirovaném skutečnými případy sériového vraha. V témže roce ztvárnil roli Němce v televizním filmu Fanynka (1987) podle povídky Eduarda Basse, kde hrál po boku Dagmar Havlové a Viktora Preisse. Televizní tvorba V televizní tvorbě se Leoš Kaltofen objevoval ještě častěji než ve filmu. Zahrál si v populárním kriminálním seriálu Malý pitaval z velkého města II. (1986), kde ztvárnil postavu Bořkovce v epizodě "Exoti". Dále účinkoval v politickém miniseriálu Gottwald (1986), kde ztvárnil postavu Konrada Henleina. K jeho pozdějším televizním rolím patří účast v seriálu Případ pro zvláštní skupinu (1989), který navazoval na úspěšný Malý pitaval z velkého města. Svou televizní kariéru završil rolí v seriálu Laskavý divák promine (1994). Kromě toho se objevil v řadě televizních filmů jako Giuditta (1982), Pokušení (1982), Orfeus v podsvětí (1980) nebo Nejhezčí příběh z našeho JZD (1979). Charakteristika hereckého projevu Leoš Kaltofen byl typickým představitelem tzv. charakterních herců, kteří dokázali i v menších rolích zaujmout svým přesvědčivým výkonem. Jeho herecký rejstřík byl poměrně široký – od komediálních postav ve filmech jako Svatá hříšnice až po vážnější role v kriminálních a historických snímcích. Přestože většinou hrál vedlejší role, dokázal jim vtisknout osobitý charakter a přesvědčivost. Během své kariéry spolupracoval s řadou významných českých režisérů a objevil se po boku mnoha hvězd československé kinematografie. Jeho filmografie čítá přes dvacet filmových a televizních rolí, což z něj činí jednoho z pilířů české filmové a televizní tvorby druhé poloviny 20. století.