?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Peter Ondreička: Filmy a seriály

  • Panna zázračnica
    Panna zázračnica (1967)
    FilmRole: člen družiny
    • DaFilms
    Snímek Štefana Uhera je pro mě osobně sice méně strhující než rodinné drama Tři sestry, nicméně svým ústředním tématem a hledáním podstaty umění ve společnosti ve mně i tak zanechal silný zážitek. I tady se režisér velmi nevybíravě vyjadřuje k socialistickému režimu, což ho se zmíněným dramatem pojí. Sledujeme formující se osobnosti mladých umělců, kteří však musí absolvovat povinný vojenský výcvik. Předmětem jejich tužeb a zdrojem nevyčerpatelné inspirace se stane mladé děvče Annabell, které žije s řemeslníkem, jenž slouží k imaginací okouzleným mladíkům jako kontrast. Idealizace její osoby, vtisknutí úlohy múzy a především její objektivizace vede k tomu, že mládenci nevidí dívčiny pocity a reálný život, který se řítí vstříc tragické události. Snímek nechává otevřený prostor mnohovrstevnatým interpretacím a opatřuje vizuální stránku surrealismem oplývající mizanscénou, stejně tak i precizně inscenovaným pohybem kamery a rámováním, které se diametrálně liší od nesvázaného observačního snímání ruční kamerou, kterou razili jiní novovlnní autoři.
    65%
    Snímek Štefana Uhera je pro mě osobně sice méně strhující než rodinné drama Tři sestry, nicméně svým ústředním tématem a hledáním podstaty umění ve společnosti ve mně i tak zanechal silný zážitek. I tady se režisér velmi nevybíravě vyjadřuje k socialistickému režimu, což ho se zmíněným dramatem pojí. Sledujeme formující se osobnosti mladých umělců, kteří však musí absolvovat povinný vojenský výcvik. Předmětem jejich tužeb a zdrojem nevyčerpatelné inspirace se stane mladé děvče Annabell, které žije s řemeslníkem, jenž slouží k imaginací okouzleným mladíkům jako kontrast. Idealizace její osoby, vtisknutí úlohy múzy a především její objektivizace vede k tomu, že mládenci nevidí dívčiny pocity a reálný život, který se řítí vstříc tragické události. Snímek nechává otevřený prostor mnohovrstevnatým interpretacím a opatřuje vizuální stránku surrealismem oplývající mizanscénou, stejně tak i precizně inscenovaným pohybem kamery a rámováním, které se diametrálně liší od nesvázaného observačního snímání ruční kamerou, kterou razili jiní novovlnní autoři.
    1
  • Zpráva
    Zpráva (2021)
    Film
    • Netflix
    • HBO Max
    • iTunes
    • +3
    Dobrodružný filmový příběh útěku mladých židovských vězňů Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby z přísně střeženého koncentračního tábora Osvětim zachycuje skutečné události. Dvěma mladíky následně sepsaná detailní zpráva o fungování „továrny na smrt“ se v červnu 1944 dostala i do rukou W. Churchilla a F.D. Roosevelta, po válce byla využita v tzv. norimberském procesu a dnes ji zná celý svět. Podle odborníků šlo o jeden z nejvýraznějších zápisů československých občanů do světové historie. Film se začal natáčet u příležitosti 75 let od „nejslavnějšího“ útěku z Osvětimi, které uplynuly v roce 2019. Bylo studené dubnové ráno. Jaro ještě do tábora nedorazilo. V jejich baráku vypadalo všechno stejně jako v kterýkoliv jiný den. Pro Fredyho a Valéra to ovšem byl den mimořádný. Znamenal buď šanci na život na svobodě, anebo smrt. Smrt pro ně a možná i pro mnoho dalších. Protože za pokus o útěk se v Osvětimi platilo velmi draze. Nevěděli, zda je ostatní nezradí. Nevěděli, zda je nenajdou. Nevěděli, zda se jim podaří utéct a dostat se bezpečně na Slovensko a podat zprávu o tom, co se v Osvětimi odehrává. Ale i tak se o to pokusili. „Vydržíme. My už jsme mrtví. Ale děláme to pro ty živé.“ (Falcon)
    62%
    Dobrodružný filmový příběh útěku mladých židovských vězňů Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby z přísně střeženého koncentračního tábora Osvětim zachycuje skutečné události. Dvěma mladíky následně sepsaná detailní zpráva o fungování „továrny na smrt“ se v červnu 1944 dostala i do rukou W. Churchilla a F.D. Roosevelta, po válce byla využita v tzv. norimberském procesu a dnes ji zná celý svět. Podle odborníků šlo o jeden z nejvýraznějších zápisů československých občanů do světové historie. Film se začal natáčet u příležitosti 75 let od „nejslavnějšího“ útěku z Osvětimi, které uplynuly v roce 2019. Bylo studené dubnové ráno. Jaro ještě do tábora nedorazilo. V jejich baráku vypadalo všechno stejně jako v kterýkoliv jiný den. Pro Fredyho a Valéra to ovšem byl den mimořádný. Znamenal buď šanci na život na svobodě, anebo smrt. Smrt pro ně a možná i pro mnoho dalších. Protože za pokus o útěk se v Osvětimi platilo velmi draze. Nevěděli, zda je ostatní nezradí. Nevěděli, zda je nenajdou. Nevěděli, zda se jim podaří utéct a dostat se bezpečně na Slovensko a podat zprávu o tom, co se v Osvětimi odehrává. Ale i tak se o to pokusili. „Vydržíme. My už jsme mrtví. Ale děláme to pro ty živé.“ (Falcon)
    2

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.