Andrej Šilan

Andrej Šilan, 16. září 1930, Jurgov (Polsko) – 3. srpna 2009, Prešov (Slovensko), slovenský herec Andrej Šilan byl slovenský divadelní a filmový herec, jehož umělecká cesta začala již během studií na levočském gymnáziu a při vystoupeních s ochotnickými divadelními soubory. Svou profesionální kariéru zahájil ve zvolenském divadle a významnou část svého uměleckého života strávil v Armádním divadle Martin. Přestože byl primárně divadelním hercem, který dával přednost jevišti před filmovým plátnem, dokázal se zapsat do povědomí diváků i prostřednictvím několika výrazných filmových rolí. Filmová kariéra Navzdory tomu, že upřednostňoval divadlo před filmem, objevil se Andrej Šilan v několika filmových projektech. Jeho první filmovou rolí byla menší postava četníka ve snímku Horoucí srdce (1962). Následovaly další menší role, například jako ruský kapitán ve filmu Hľadači svetla (1971), jako partizán Nikolaj v televizním filmu Ešte sa nevraciam (1975) či jako soustružník v inscenaci Fyzikus Rayman (1979). Významnou příležitostí pro něj byla také role ve válečném velkofilmu Vojáci svobody, kde spolupracoval s režisérem J. Ozerovem. Objevil se také v oscarovém tragikomickém dramatu Obchod na korze (The Shop on Main Street) režisérské dvojice Kádár & Klos. Nejznámější role Do výrazného povědomí filmových diváků se Andrej Šilan dostal v roce 1980 díky trilógii Nevera po slovensky (Infidelity in a Slovak Way) režiséra Juraje Jakubiska, kde ztvárnil postavu svůdníka Hurdiše, jednoho ze čtyř náruživých záletníků. Zajímavostí je, že Šilan film viděl pouze jednou a při reprízách se odmítal na něj dívat se slovy: „Hrát milovníka je cosi otrasné a je jedno, či je to ve filmu nebo v divadle." Šilana pro tuto roli objevil a režisérovi doporučil Vladimír Strnisko, který byl pomocným režisérem filmu a několik měsíců před natáčením hostoval v prešovském divadle, kde Šilan působil. Během natáčení zažil i nebezpečné situace, například když při pronásledování postavy Karčiho Edisona (Milan Kiš) na motorce měl strach o život. Za svou úlohu Hurdiše získal honorář 14 000 Kčs, což byla v té době částka, za kterou se dal koupit jednopokojový družstevní byt. Další významnou rolí Andreje Šilana byla postava okresního agronóma v tragikomedii Pásla kone na betóne (She Grazed Horses on Concrete/She Kept Crying for the Moon) režiséra Štefana Uhra z roku 1982. Tento film, zachycující život na východoslovenské vesnici, se stal jedním z divácky nejúspěšnějších slovenských filmů a zároveň poslední Šilanovou prací před filmovou kamerou. Jeho úplně poslední filmovou postavou byla role v televizním filmu Kariéra (1988). Divadelní tvorba Andrej Šilan byl za ztvárnění nápadníka Aňučkina z Gogolovy Ženitby oceněn Prémií Literárního fondu. V několika případech nastudoval pro divadelní jeviště i muzikálové úlohy, například v Dušíkově původním díle František z Assisi, kde ztvárnil roli papeže, nebo v klasickém muzikálu My Fair Lady F. Loeweho, kde hrál plukovníka Pickeringa. Jednou z posledních nastudovaných rolí A. Šilana na divadelních prknech byla právě postava Aňučkina, nápadníka paní Agáty, v Gogolově Ženitbě, v níž na jevišti naposledy stál těsně před koncem divadelní sezóny. Šilanův charizmatický zjev s dobráckým pohledem a zastřeným sametovým hlasem filmaři využívali poskrovnu, neboť on sám dával před filmem přednost právě divadlu. Andrej Šilan zemřel 3. srpna 2009 v Prešově ve věku nedožitých 79 let.