Gerhard Rachold (3. září 1928, Ranis, Durynsko, Německo – 18. května 1993, Frankfurt nad Odrou, Braniborsko, Německo) byl německý herec, který se významně zapsal do historie východoněmecké kinematografie jako charakterní herec DEFA (Deutsche Film-Aktiengesellschaft).
Po maturitě a absolvování herecké školy zahájil Rachold svou profesionální dráhu v roce 1947 jako divadelní herec ve Výmaru. Následovala angažmá na divadelních scénách ve Stolbergu, Staßfurtu, Crimmitschau a Erfurtu, než se v roce 1954 přestěhoval do Berlína, kde až do roku 1960 působil v souboru berlínského Divadla přátelství (Theater der Freundschaft). V letech 1960 až 1967 byl členem hereckého souboru filmových studií DEFA, poté následovala několik desetiletí trvající činnost v Kleistově divadle ve Frankfurtu nad Odrou.
Filmová kariéra
Paralelně s divadelní činností se Gerhard Rachold objevoval v různých filmových a televizních produkcích východoněmeckých studií DEFA a televize NDR. Jeho filmový debut přišel v roce 1956 ve snímku Zwischenfall in Benderath režiséra Jánose Veicziho. Následovala řada filmů různých žánrů, které dnes patří ke klasickým dílům východoněmecké kinematografie.
Významné filmové role
Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Berlin - Ecke Schönhauser... (1957) režiséra Gerharda Kleina, kde ztvárnil menší roli v tomto neorealistickém dramatu o mladých lidech v poválečném východním Berlíně. Film je dodnes považován za jeden z nejvýznamnějších snímků studia DEFA a v roce 1995 byl vybrán mezi 100 nejvýznamnějších německých filmů všech dob.
V roce 1964 se objevil v pohádkovém filmu Die goldene Gans (Zlatá husa), kde ztvárnil postavu Prince Störenfrieda. Tento film, natočený podle pohádky bratří Grimmů, patří k oblíbeným dětským snímkům východoněmecké produkce.
Významnou roli získal také v československo-německém dramatu The Boxer and Death (Boxer a smrt, 1962) režiséra Petera Solana, kde hrál po boku Štefana Kvietika a Manfreda Kruga v příběhu z koncentračního tábora.
Rachold se objevil také v několika tzv. "DEFA-Indianerfilme" (východoněmecké westerny). V roce 1966 ztvárnil postavu poručíka Roache ve filmu Die Söhne der großen Bärin (Synové Velké medvědice), který byl prvním z řady úspěšných východoněmeckých westernů s Gojko Mitićem v hlavní roli. Tento film se stal okamžitým hitem a jen v NDR ho zhlédlo téměř 9,5 milionu diváků. V roce 1971 si zahrál zápornou roli Joe Hammera ve filmu Osceola, dalším z východoněmeckých westernů, který vyprávěl příběh seminolského náčelníka a jeho boje proti americkým osadníkům.
Rachold se objevil také v oceňovaném československém historickém filmu Marketa Lazarová (1967) režiséra Františka Vláčila, který je mnohými považován za jeden z nejvýznamnějších československých filmů všech dob.
Pozdější kariéra a odkaz
V průběhu své kariéry se Gerhard Rachold etabloval jako spolehlivý charakterní herec, který dokázal ztvárnit širokou škálu postav od záporných rolí ve westernech až po menší role v pohádkách a dramatech. Většinu své pozdější kariéry strávil v Kleistově divadle ve Frankfurtu nad Odrou, kde působil až do konce svého života.
Po smrti své manželky si Gerhard Rachold 18. května 1993 vzal život ve Frankfurtu nad Odrou. Zanechal za sebou bohaté filmové dědictví, které zahrnuje desítky filmových a televizních rolí, jež jsou dodnes součástí německé filmové historie.