Václav Pata

Václav Pata, herec, 28. března 1888, Březové Hory u Příbrami, Rakousko-Uhersko Václav Pata patřil mezi charakteristické epizodní herce české kinematografie 30. a 40. let 20. století. Narodil se v hornické rodině v Březových Horách u Příbrami. Jeho otec Jan Pata pracoval jako horník a tesař, matka Terezie, rozená Oktábcová, se starala o domácnost a pět dětí, mezi nimiž byl i Václav. Vyučil se číšníkem a tomuto povolání se věnoval po celý svůj aktivní život. Jak přesně se dostal k filmovému herectví, není známo. Jeho filmová kariéra začala v roce 1931, kdy debutoval ve snímku Ze soboty na neděli režiséra Gustava Machatého, kde ztvárnil roli číšníka v baru. V průběhu let 1931 až 1943 se objevil ve více než 25 filmech, přičemž téměř výhradně hrál číšníky v restauracích, barech, na různých zábavách a večírcích. Pouze ve dvou filmech si zahrál jinou roli, než bylo jeho civilní povolání. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Polská krev (1934), kde se objevil po boku hvězd jako byli Anny Ondráková, Theodor Pištěk a Štefan Hoza. Tento film byl natočen podle úspěšné operety Oskara Nedbala a režisér Karel Lamač z něj vytvořil mezinárodní projekt. Souběžně s českou verzí vznikala i německá mutace, která slavila úspěch v německy mluvících zemích. V hlavní roli půvabné Heleny Zarembové zazářila Anny Ondráková, jejíž evropský věhlas zajistil oběma filmům vysokou popularitu a návštěvnost. Dalším významným snímkem v jeho filmografii byla Studentská máma (1935), oddychová sentimentální komedie o malém studentském penzionu, jehož svérázná a rázná majitelka slečna Klatovská mateřsky pečuje o všechny své nájemníky. V hlavní roli excelovala Antonie Nedošinská, kterou doplnili Theodor Pištěk, Emilie Nitschová a další. Film režíroval Vladimír Slavínský a vyprávěl příběh o majitelce penzionu, která pomáhá studentům s jejich problémy, ať už jde o potíže propadajícího oktavána s latinou, beznadějnou lásku chemika k medičce, nebo podvodný prodej vzácného obrazu. V roce 1936 se Václav Pata objevil ve filmu Světlo jeho očí, který byl natočen podle románu úspěšné spisovatelky Maryny Radoměrské. Tento snímek se stal symbolem kariéry Zity Kabátové, která se díky němu stala přes noc hvězdou a stálicí mezi nejoblíbenějšími herečkami 30. a 40. let. Příběh obětavé ošetřovatelky a slepotou stiženého mladíka z dobré rodiny byl příležitostí nejen pro Zitu Kabátovou, ale také pro Jiřího Dohnala, Jiřího Steimara a Václava Trégla. Ve filmu účinkoval i R. A. Dvorský se svými Melody Boys. Václav Pata je dnes připomínán především jako charakteristický představitel epizodních rolí, který dokázal svým autentickým ztvárněním číšníků obohatit řadu českých filmů zlaté éry československé kinematografie. Jeho tři nejvýznamnější filmy – Polská krev (1934), Studentská máma (1935) a Světlo jeho očí (1936) – patří k důležitým dílům předválečné české filmové tvorby.