Jiří Dušek

Jiří Čech-Dušek, narozen 14. února 1924 v Cholině u Litovle na Hané, zemřel 20. listopadu 2023 v Brně, byl významný český herec, dabér, recitátor a hudební skladatel. Narodil se jako Jiří Deutsch v rodině pravoslavného kněze Jaroslava Deutsche. Již v dětství si osvojil hru na klavír, kostelní varhany a většinu strunných nástrojů. Za druhé světové války byl nuceně nasazený, po válce si rodina změnila příjmení na Čech, Jiří však později začal používat příjmení své matky za svobodna – Dušek. Divadelní kariéra Po druhé světové válce stál u zrodu Satirického divadla Večerní Brno, nicméně většinu svého života spojil s brněnským Divadlem bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo Brno), kde ztvárnil přes 200 rolí. Patřil k nejvýraznějším osobnostem hereckého souboru, a to nejen díky své vysoké štíhlé postavě, jež ho zprvu předurčovala pro role milovníků a mladých hrdinů. S hereckým a lidským zráním se jeho repertoár rozšiřoval a zahrnoval pestrou paletu nejrůznějších postav. Mezi jeho významné divadelní role patřil Profesor Higgins v Shawově Pygmalionu (1955), Ivan Vojnickij ve Strýčku Váňovi (1964), Gajev ve Višňovém sadu (1972), Peachum z Opery za pár grošů (1961), Don Quijote/Cervantes v Muži z kraje La Mancha (1976) a mnoho dalších. Rolí, která se stala jeho velkolepým rozloučením s divadelním jevištěm, byl nejvyšší písař Difat v dramatizaci románu Ivana Kříže Pravda o zkáze Sodomy (1989) v režii Stanislava Moši. Filmová a televizní tvorba Před kamerou se poprvé představil v roce 1962 v televizní inscenaci Ta vteřina. Hrál v celé řadě inscenací natáčených brněnským studiem tehdejší Československé televize. Z jeho filmové tvorby stojí za připomenutí především úloha francouzského ministra Victora de Lacroix ve dvoudílném velkofilmu Dny zrady (1973). Významnou televizní rolí se stal major wehrmachtu Lenz ve válečném seriálu Legenda o živých mrtvých (1971), kde ztvárnil dobromyslného důstojníka německé policie. Objevil se také v kriminálním cyklu Stopy zločinu (1983) a v dalších televizních projektech jako Deník psaný na vodu, Klec, Podzim či Povídka s dobrým koncem. V triptychu Via Lucis (1992) ztvárnil hlavní roli Jana Amose Komenského, což bylo jedno z jeho posledních významných vystoupení před kamerou. Podle rodinných zdrojů se na obrazovce či filmovém plátně objevil celkem v 499 rolích. Dabing a rozhlasová tvorba Jiří Dušek zanechal významný otisk v dabingu – stal se jedním z představitelů tzv. zlatých let brněnských studií, jež patřila k prvním, která se u nás tímto tehdy novým oborem zabývala. Výčet jeho rolí v daném oboru by byl dlouhý, připomeňme alespoň Harryho Lucka ve slavném americkém westernu Sedm statečných nebo Soramona ve francouzsko-italském thrilleru Poslední adresa. Ztvárnil také hlavní roli Doktora Schlütera ve stejnojmenném východoněmeckém snímku, jenž byl vůbec prvním dabovaným seriálem v Československu. V roce 2009 obdržel od Herecké asociace Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Hudební a pedagogická činnost Věnoval se také rozhlasové tvorbě, kde vystupoval nejen jako herec v inscenacích, ale také jako hudební režisér nebo komponista scénické hudby. Jeho hudební nadání se projevilo již v mládí, kdy absolvoval reálné gymnázium v Olomouci a se spolužáky vytvořil jazzovou kapelu, v níž hrál na klavír. Věnoval se také pedagogické práci, vyučoval na brněnské JAMU. V roce 2002 získal od Herecké asociace prestižní Křišťálovou růži za recitátorskou činnost. Pozdní léta V roce 1990 z divadelního života nečekaně odešel a sporadicky působil již jen v rozhlase a dabingu, aby se mohl naplno věnovat své celoživotní vášni, vážné hudbě zejména z počátku dvacátého století. Během poslední dekády minulého tisíciletí všechny své umělecké aktivity tlumil, aby se mohl věnovat poslechu vážné hudby, četbě, zahradě a rodině. Jiří Dušek žil v Brně, měl dceru Barboru, vnuky Jiřího a Jana a několik pravnuků. Zemřel v Brně 20. listopadu 2023 ve věku 99 let. Umělecký odkaz Jiří Dušek byl noblesní muž s charakteristickým hlubším hlasem, jehož herectví bylo přesné, přemýšlivé a zkázněné, nesené vnitřní noblesou herecké osobnosti. Patřil k legendám brněnské herecké, rozhlasové, televizní i hudební tvorby. Jeho všestranný talent a profesionalita z něj učinily jednu z nejvýznamnějších osobností českého divadla, filmu a dabingu druhé poloviny 20. století.