Antonín Novotný

Antonín Václav František Novotný, narozen 15. března 1913 v Táboře, zemřel 23. dubna 2005 v německém Rödentalu, byl český filmový herec a později významný odborník v oboru chemie. Antonín Novotný se narodil v Táboře v rodině táborského obchodníka střižním zbožím Františka Novotného, který pocházel z Rosovic u Dobříše, a Heleny rozené Štětinové z rodiny táborského restauratéra. Vyrůstal s mladším bratrem Vladimírem (1914-1997), který se později stal významným kameramanem. Po absolvování obecné a měšťanské školy studoval od roku 1928 gymnázium v Táboře a po přestěhování rodiny do Prahy pokračoval ve studiu tam. V roce 1931 se zúčastnil s bratrem Vladimírem konkurzu na komparsistu ve filmu Před maturitou (1932). Režisér Svatopluk Innemann si jej však vybral do titulní postavy filmu – studenta Jana Šimona. Filmová kariéra Role v Innemannově filmu odstartovala Novotného kariéru – plejádu postav milovníků, mladých hrdinů a sympatických chlapíků. Rolím dodával půvab zejména svým uhlazeným zjevem, klidným a milým hlasem a často i melancholickým pohledem. Hrál celkem ve 24 filmech (v sedmi z nich také zpíval) pod vedením různých režisérů, například Martina Friče (5 filmů), Karla Lamače, Karla Hašlera, Vlasty Buriana nebo Miroslava Cikána (5 filmů). Mezi známější filmy patří Záhada modrého pokoje, Tři vejce do skla, Škola základ života, Ulice zpívá, Příklady táhnou a Katakomby. Z jeho nejvýznamnějších a nejkvalitnějších rolí vynikl jako obchodní zástupce van Houden ve Fričově a Burianově komedii Tři vejce do skla (1937), septimán Karel Benetka ve Fričově snímku Škola, základ života! (1938), nalezenec Franci v burianovské komedii Ulice zpívá (1939), medik a tramp Karel v komedii Příklady táhnou (1939) Miroslava Cikána, Dr. Marek v další Fričově a Burianově komedii Katakomby (1940) a hudební skladatel František Sojka, který bydlí s dalšími přáteli (Ladislav Pešek a Jan Pivec) v opuštěném hotelu v dalším Fričově filmu Hotel Modrá hvězda (1941). Hrál po boku významných filmových herců – Jaroslava Marvana, Otomara Korbeláře, Oldřicha Nového, Theodora Pištěka, i hereček – Věry Ferbasové, Nataši Gollové, Adiny Mandlové, Jiřiny Šejbalové nebo Růženy Naskové či Hany Vítové. V roce 1937 byl Antonín Novotný vybrán americkou společností MGM (Metro Goldwyn Mayer), která v Evropě hledala nové tváře, na stáž, případně na filmovou dráhu v USA. V Hollywoodu se devět měsíců pilně učil, vydržel ze skupiny Evropanů nakonec sám, ale došel k názoru, že by se mu tamní způsob života nezamlouval. Negativně vnímal zejména dost odlišný způsob filmování a tomu přehnané podřizování. A tak se jinak velmi disciplinovaný a odhodlaný herec rozhodl k návratu do poklidného Československa, kde na něj čekaly hlavní role, rodina, pohoda a také mnohem přátelštější kolegové. Z Ameriky si přivezl velkou sbírku fotografií s autogramy tamních známých hereček, herců a režisérů té doby. Vědecká kariéra V roce 1942 definitivně Novotný ukončil svoji plodnou hereckou kariéru. Již před válkou totiž svoji hereckou dráhu nebral moc vážně a spíše se zajímal o chemii, kterou začal studovat ještě před uzavřením vysokých škol nacisty na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po válce získal na ČVUT titul inženýra chemie a poté titul Dr. technický věd. Krátce byl na ČVUT odborným asistentem a do roku 1948 se věnoval podnikání v chemickém průmyslu. Specializoval se zejména na smalty. Byl zakladatelem a krátce rovněž ředitelem výzkumného ústavu v Komárově (1948 – 1958), odborným poradcem ve strojírnách v Chotěboři a externím pedagogem na chotěbořském gymnáziu (1958 – 1960) a odborníkem v pražském podniku Smalt (1960 – 1968). V roce 1957 přešel Novotný do podniku Strojírny – smaltovny Chotěboř jako odborný poradce pro silikáty – povrchovou úpravu. V roce 1958 se přestěhoval z Komárova do Prahy a do Chotěboře dojížděl. V chotěbořských smaltovnách opět založil a vybudoval laboratoř a zavedl smaltování, především pro chemický průmysl. Absolvoval svoji první zahraniční odbornou stáž v NSR. V Chotěboři krátce působil také jako externí pedagog, a to učitel chemie na gymnáziu, resp. tehdejší 11leté střední škole. V Chotěboři působil do roku 1960, potom pracoval jako odborník v Praze v družstvu Smalt. V roce 1968 vyjel jako expert přes technologii smaltů na druhý studijní pobyt, do továrny a výzkumu v Coburgu v NSR. Po událostech v ČSSR 21. srpna 1968 se rozhodl nevrátit domů a zůstal v továrním výzkumu v Coburgu. Události, jež se v Československu odehrály 21. srpna 1968, ho velmi zklamaly, takže se rozhodl v Coburgu usadit natrvalo. Díky tomu získal možnost spolupracovat s americkou NASA v oblasti smaltových izolačních destiček, jež se dodnes používají na raketoplánech, který chrání při průletu atmosférou před přehřátím. Antonín Novotný žil od roku 1968 v Coburgu – městě ležícím 90 km severně od Norimberku a 80 km jižně od Erfurtu. Od roku 1981 jezdil pravidelně a rád do Česka – na chalupu na Šumavě za synem na odpočinek a návštěvy. Po úmrtí v roce 2005 byla podle jeho přání urna s ostatky převezena do rodné vlasti a popel rozptýlen.