Marie Černá

Marie Černá, 21. září 1906, Nový Rychnov u Jihlavy – 28. ledna 1936, Praha, herečka němého filmu. Počátky kariéry Marie Černá patří k významným, avšak dnes již méně známým hvězdám českého němého filmu. Její filmová kariéra začala v roce 1923, kdy se jako osmnáctiletá přihlásila na inzerát režisérky Zet Molas (vlastním jménem Zdena Smolová) na roli ve filmu Závěť podivínova. V tomto snímku ztvárnila jednu z hlavních rolí, mladou vesnickou dívku Drahušku. Její filmový debut se však neobešel bez komplikací – mezi herečkou a režisérkou vznikl spor ohledně nevyplaceného honoráře, který skončil dokonce soudní dohrou. Přes tyto počáteční nesnáze se Marie Černá díky svému půvabu a talentu rychle prosadila v české kinematografii. Hvězda němého filmu Po svém debutu se Marie Černá stala oblíbenou představitelkou mladých naivních dívek a hlavních hrdinek. Nejvíce spolupracovala s režisérem Václavem Kubáskem, který režíroval sedm z jejích celkem jedenácti filmů. Již v roce 1924 se představila ve čtyřech snímcích – jako panská v melodramatu Jindra, hraběnka Ostrovínová, jako Jitřenka, neteř hospodyně Bábinky v dramatu Dvojí život, jako Rozárka, dcera Vitouše v dramatu Děvče z hor a jako milenka v Lamačově komedii Chyťte ho!, která byla natočena po vzoru amerických grotesek. Rok 1925 přinesl Marii Černé dvě hlavní role, které jsou považovány za její nejhodnotnější v celé herecké kariéře – ztvárnila Miladu Rovenskou v Kubáskově dramatu Okovy a Julinku, sestru Emy ve zfilmované divadelní hře Františka Ferdinanda Šamberka Jedenácté přikázání. Vrchol kariéry a poslední role Po ročním odpočinku se Marie Černá v letech 1927–1928 objevila ve dvou významných snímcích. V dramatu Nemodlenec (1927) podle románu Karoliny Světlé vytvořila náročnou dvojroli – ztvárnila tulákovu dceru Dalenu a její utajenou sestru komtesu Alžbětu. Film se natáčel ve vinohradských ateliérech, ale také v exteriérech Podještědí, ve Skalsku a v Mšeném. V roce 1928 hrála hlavní roli sirotka Evy ve filmu Děvče z tabákové továrny, který se natáčel ve skutečné továrně na cigarety v Jihlavě. Rok 1929 se stal jejím posledním v české kinematografii. Nejprve se představila jako komorná na zámku v komedii Z českých mlýnů a následně v malé roli ve špionážním dramatu Horské volání S.O.S., kterým ukončila svou šestiletou filmovou kariéru. Marie Černá opustila prostředí filmu rok před nástupem zvuku, který by pravděpodobně, stejně jako mnoha jejím kolegům, omezil nebo ukončil její filmovou kariéru. Osobní život a odkaz V roce 1929 se Marie Černá provdala za filmového pracovníka a herce Václava Peciána. Spolu měli syna Karla Peciána (narozen 1932), který si zahrál ve filmu Vojnarka (1936), a dceru Alenu Peciánovou. Marie Černá zemřela 28. ledna 1936 v Praze po těžké nemoci ve věku nedožitých třiceti let. Přestože její filmová kariéra trvala pouhých šest let, zanechala výraznou stopu v české kinematografii němé éry. Diváci si ji pamatovali pro její krásnou kulatou tvář, husté černé vlasy, drobnou postavu, výrazný pohled, úzké rty a záhadný úsměv. Její herecký talent a půvab z ní učinily jednu z výrazných osobností českého němého filmu 20. let 20. století.