Vojtěch Záhořík

Vojtěch Záhořík (23. 4. 1881, Praha, Rakousko-Uhersko – 18. 12. 1957, Praha, Československo) byl český herec a divadelní režisér. Během své dlouhé kariéry se objevil v řadě němých filmů z počátku československé kinematografie, kde ztvárnil především menší a charakterní role. Filmová kariéra ve 20. letech Vojtěch Záhořík patřil k první generaci českých filmových herců, kteří se podíleli na formování domácí kinematografie v období němého filmu. Jeho filmografie zahrnuje především snímky z počátku 20. let, kdy se objevil v několika významných dílech. V roce 1921 ztvárnil roli sedláka ze Žernova a myslivce Beyera ve filmu Babička, první filmové adaptaci slavného díla Boženy Němcové. Ve stejném roce si zahrál také v prvním slovenském celovečerním hraném filmu Jánošík režiséra Jaroslava Siakeľa, který byl natočen slovensko-americkou produkcí Tatra Film Corporation. Mezi další významné filmy z roku 1921, ve kterých Záhořík účinkoval, patří kriminální drama Otrávené světlo režisérů Jana S. Kolára a Karla Lamače, kde ztvárnil roli Grantova asistenta. Tento film je považován za jeden z nejpozoruhodnějších titulů českého němého filmu a vynikal na svou dobu pokročilou filmovou řečí. V témže roce si zahrál také v dobrodružném snímku Nad propastí a v adaptaci románu Karoliny Světlé Kříž u potoka, kde ztvárnil roli hospodského. Pozdější filmová tvorba V roce 1922 se Vojtěch Záhořík objevil v několika dalších filmech, kde ztvárnil různorodé charakterní role. Mezi nejvýznamnější patří role básníka, spisovatele a novináře Jana Nerudy, dále role Tobiáše a starého věštce z karet. V roce 1923 si zahrál postavu Valenty a Jindřichova strýce Roberta Veleckého. Po několikaleté pauze se v roce 1927 vrátil na plátno v roli surového opilce. Poslední známé filmové role Vojtěcha Záhoříka pocházejí z roku 1947, kdy se objevil jako šlechtic v černé čepici a jako pastýř Ďuro. Tyto role představují zajímavý návrat k filmovému herectví po delší odmlce a zároveň uzavírají jeho filmovou kariéru, která se rozprostřela přes tři desetiletí československé kinematografie. Význam a odkaz Ačkoliv Vojtěch Záhořík nepatřil mezi nejznámější herecké hvězdy své doby, jeho přínos pro českou kinematografii spočívá především v účasti na formativních dílech českého němého filmu. Spolupracoval s významnými režiséry své doby, jako byli Jan S. Kolár, Karel Lamač či Jaroslav Siakeľ, a podílel se na filmech, které dnes patří do zlatého fondu české a slovenské kinematografie. Jeho všestrannost a schopnost ztvárnit různorodé charakterní role z něj činily vyhledávaného herce pro menší, ale důležité postavy v řadě filmů z počátku 20. let 20. století.