?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Rom. Zhamharyan: Filmy a seriály

  • Ktor me yerkinq
    Ktor me yerkinq (1980)
    Film
    Úsměvný příběh se závažným poselstvím, v němž hlavní hrdina dokáže zvrátit přezíravý pohled svého okolí. V jednoduše pojatém vyprávění z počátku 20. století, inspirovaném povídkou klasika arménské literatury Vahana Totovence, hrají čelné osobnosti hereckého souhvězdí Kavkazu.

    Na počátek 20. století nás zavádí film Henrika Maljana Facka, který se odehrává v blíže neurčeném provinčním městečku. Jedna z jeho obyvatelek, Turvanda, žije v bezdětném manželství se sedlářem Grigorem. Špatně to snáší, a proto když se objeví příležitost ujmout se sirotka Torika, neváhá dlouho. Podle kavkazských zvyklostí má být v každém pořádném domě syn. Zpočátku se chlapec vyvíjí slibně, avšak s postupujícím časem se začíná jevit jako budižkničemu. Zajímají ho především ptáci na obloze, facka od strýce Grigora ho však v pravý čas vrátí zpátky na zem. Torik dospěje a teta Turvanda mu začne shánět nevěstu. Nesetká se ale nikde s úspěchem, mladík je považován za podivína. Do městečka přijedou z Cařihradu tři prostitutky, které se usadí v místním veřejném domě. Do jedné z nich, brunety Angel, se Torik zamiluje. Jak se s tím ale vyrovnají jeho nejbližší a oficiální morálka okolí? (LFŠ 2007)
    77%
    Úsměvný příběh se závažným poselstvím, v němž hlavní hrdina dokáže zvrátit přezíravý pohled svého okolí. V jednoduše pojatém vyprávění z počátku 20. století, inspirovaném povídkou klasika arménské literatury Vahana Totovence, hrají čelné osobnosti hereckého souhvězdí Kavkazu.

    Na počátek 20. století nás zavádí film Henrika Maljana Facka, který se odehrává v blíže neurčeném provinčním městečku. Jedna z jeho obyvatelek, Turvanda, žije v bezdětném manželství se sedlářem Grigorem. Špatně to snáší, a proto když se objeví příležitost ujmout se sirotka Torika, neváhá dlouho. Podle kavkazských zvyklostí má být v každém pořádném domě syn. Zpočátku se chlapec vyvíjí slibně, avšak s postupujícím časem se začíná jevit jako budižkničemu. Zajímají ho především ptáci na obloze, facka od strýce Grigora ho však v pravý čas vrátí zpátky na zem. Torik dospěje a teta Turvanda mu začne shánět nevěstu. Nesetká se ale nikde s úspěchem, mladík je považován za podivína. Do městečka přijedou z Cařihradu tři prostitutky, které se usadí v místním veřejném domě. Do jedné z nich, brunety Angel, se Torik zamiluje. Jak se s tím ale vyrovnají jeho nejbližší a oficiální morálka okolí? (LFŠ 2007)
    1
  • Barva granátového jablka
    Barva granátového jablka (1969)
    Film
    • MUBI
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    73%
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    2

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.