Bobo Lewis

Bobo Lewis, narozená 14. května 1926 v Miami na Floridě, byla americká komediální herečka působící ve filmu, muzikálovém divadle, na jevišti a v televizi. Původně se jmenovala Barbara Lewis, ale po přestěhování do New Yorku v teenagerských letech si změnila jméno na Bobo Lewis, protože v herecké unii Actors' Equity již existovala jiná herečka se stejným jménem. Divadelní kariéra Lewis se nejprve věnovala divadelní práci, která se stala základem její dlouhé a úspěšné kariéry. Během 25 let působila v Circle Repertory Company, kde ztvárnila řadu rolí. Na Broadwayi se objevila v několika významných inscenacích, včetně her Twigs, The Women, Lorelei, Working, Kennedy's Children a muzikálu 42nd Street, kde ztvárnila roli Maggie Jones. V roce 1978 získala prestižní Drama Desk Award za ztvárnění učitelky v broadwayském muzikálu Working, založeném na knize Studse Terkela. Její divadelní kariéra zahrnovala také vystoupení v regionálních divadlech jako Seattle Repertory Theatre, Rhode Island Shakespeare Festival, New Jersey Shakespeare Festival a Goodman Theatre v Chicagu. V roce 1997 byla nominována na Joseph Jefferson Award za roli Stelly v obnoveném uvedení klasické satirické komedie Mosse Harta Light Up the Sky v Goodman Theatre. Filmová kariéra Bobo Lewis se objevila v řadě filmů, kde většinou hrála menší, ale výrazné role. Mezi její nejznámější filmové počiny patří It's a Mad, Mad, Mad, Mad World (1963), kde ztvárnila manželku pilota dvouplošníku, kterého hrál Ben Blue. Dále se objevila v komedii Kiss Me, Stupid (1964) režiséra Billyho Wildera a ve filmech Jerryho Lewise Way...Way Out (1966) a Which Way to the Front? (1970). V 80. a 90. letech se její filmografie rozšířila o snímky Arthur (1981) režiséra Steva Gordona s Dudleym Moorem v hlavní roli, Running on Empty (1988) režiséra Sidneyho Lumeta, Her Alibi (1989) s Tomem Selleckem, Miami Blues (1990) režiséra George Armitage, kde ztvárnila postavu Edny Damrosch, a The Paper (1994) režiséra Rona Howarda. Její poslední filmové role byly ve snímcích One True Thing (1998) s Meryl Streepovou a posmrtně uvedeném Hit and Runway (1999). Televizní kariéra V televizi začala Bobo Lewis účinkovat v březnu 1963 malou rolí v epizodě seriálu Our Man Higgins. Následně hostovala v mnoha populárních seriálech včetně My Three Sons, The Monkees, Bonanza, That Girl, Love American Style, The Tony Randall Show a Bewitched, kde ztvárnila několik různých postav. Největší televizní slávu jí však přinesla role drbny Midge Smoot v dětském televizním seriálu Shining Time Station, který běžel na PBS od roku 1989 do roku 1993. Za tuto roli získala vynikající recenze a zůstala součástí seriálu po celou dobu jeho vysílání. Později se objevila i ve třech navazujících speciálech Shining Time v roce 1995. Odkaz Společně s kolegyní z Broadwaye Lynne Thigpen založila Lynne Thigpen-Bobo Lewis Foundation, organizaci pomáhající mladým hercům a herečkám naučit se, jak přežít a uspět v newyorském divadle. Bobo Lewis zemřela 6. listopadu 1998 v New Yorku ve věku 72 let na rakovinu. Během své více než čtyřicetileté kariéry se proslavila jako všestranná charakterní herečka s výrazným komediálním talentem, která zanechala nesmazatelnou stopu jak na divadelních prknech, tak ve filmu a televizi.