John Leyton

John Dudley Leyton, narozen 17. února 1936 ve Frinton-on-Sea v Essexu v Anglii, je anglický herec a zpěvák, který se proslavil především v 60. letech 20. století. Počátky kariéry a hudební úspěchy John Leyton pocházel z rodiny s uměleckým zázemím – jeho otec vlastnil několik kin a matka vystupovala pod uměleckým jménem "Babs Walters" na londýnských divadelních prknech. Po absolvování vojenské služby u Royal Army Service Corps studoval herectví na Actor's Workshop, přičemž si přivydělával drobnými rolemi ve filmech a televizi. Jeho první významnou hereckou příležitostí byla role Gingera v televizním seriálu Biggles (1960) produkovaném společností Granada TV, která mu přinesla značnou fanouškovskou základnu. Skutečný průlom však přišel s rolí zpěváka Johnnyho St. Cyra v populárním televizním seriálu Harpers West One (1961), kde zazpíval píseň "Johnny Remember Me". Tato skladba, napsaná Geoffem Goddardem a produkovaná legendárním Joe Meekem, se následně stala hitem číslo jedna v britské hitparádě, a to navzdory tomu, že byla zakázána BBC kvůli zmínkám o smrti. Jeho následující singl "Wild Wind" dosáhl druhého místa v žebříčku. Filmová kariéra Zatímco jeho hudební kariéra začala postupně upadat s nástupem britské beatové vlny, Leyton se úspěšně přeorientoval na filmové herectví. V roce 1962 si zahrál sám sebe ve filmu It's Trad, Dad! (režie Dick Lester), kde předvedl svůj tehdejší singl "Lonely City". Zásadní zlom v jeho herecké kariéře přišel s válečným filmem The Great Escape (1963, Velký útěk), kde ztvárnil postavu Willieho Dickese, projektanta tunelu, který jako jeden z pouhých tří postav úspěšně dosáhne svobody. Tento film s hvězdným obsazením včetně Steva McQueena, Jamese Garnera a Richarda Attenborougha se stal klasikou válečného žánru. Vrchol filmové kariéry V následujících letech se John Leyton objevil v několika významných hollywoodských produkcích. V roce 1964 účinkoval ve válečném dramatu Guns at Batasi, kde ztvárnil vojína Wilkese po boku Mii Farrow. O rok později si zahrál roli Ordeho ve válečném filmu Von Ryan's Express (1965) s Frankem Sinatrou a Trevorem Howardem v hlavních rolích. V roce 1969 se objevil v katastrofickém filmu Krakatoa, East of Java jako Dr. Douglas Rigby, konstruktér potápěčského zvonu. V letech 1966-1967 ztvárnil hlavní roli poručíka Nicholase Gage v americkém televizním seriálu Jericho, který se odehrával během druhé světové války. Pozdější kariéra a návrat k hudbě Na počátku 70. let se Leyton vrátil do Británie a pokusil se obnovit svou pěveckou kariéru, když v roce 1973 podepsal smlouvu s nahrávací společností York. Vydal singl "Dancing in the Graveyard" a album "John Leyton", ale bez výraznějšího úspěchu. V polovině 70. let účinkoval v televizním seriálu The Nearly Man, ale herecké příležitosti se postupně zmenšovaly a na počátku 80. let již nebyl v showbyznysu aktivní. V 90. letech se však vrátil na scénu jako účinkující v Solid Gold Rock'n'Roll Show, kde vystupoval s umělci jako Marty Wilde a Joe Brown. V roce 2005 se objevil v cameo roli ve filmu Colour Me Kubrick s Johnem Malkovichem. V roce 2009 si zahrál malou roli ve filmu Telstar, biografickém snímku o životě Joe Meeka, v němž byl Leyton sám ztvárněn hercem Callumem Dixonem. Tento film připomněl jeho hudební počátky a propojení s legendárním producentem, který stál za jeho největšími hity. John Leyton nadále příležitostně vystupuje ve Velké Británii a Skandinávii, kde interpretuje své hity, někdy za doprovodu kapely The Flames nebo The Rapiers. Jeho dvojí kariéra zpěváka a herce z něj činí zajímavou osobnost britské popkultury 60. let, která zanechala stopu jak v hudebním průmyslu, tak ve filmové historii.