Curt Bois

Curt Bois, herec, 5. dubna 1901, Berlín, Německo – 25. prosince 1991, Berlín, Německo Curt Bois, vlastním jménem Kurt Boas, byl německý herec židovského původu, jehož výjimečná kariéra trvala více než 80 let, což z něj činí jednoho z herců s nejdelší kariérou v dějinách kinematografie. Jeho herecká dráha začala již v roce 1907, kdy se jako šestiletý stal jedním z prvních dětských filmových herců na světě s rolí v němém filmu Bauernhaus und Grafenschloß. V roce 1909 ztvárnil titulní roli v Der Kleine Detektiv (Malý detektiv). Raná kariéra a divadlo V mládí Bois vystupoval v berlínských divadlech, kabaretních představeních a muzikálech. Ve 20. a 30. letech se stal významným komikem na německé scéně pod vedením slavného režiséra Maxe Reinhardta. Jeho talent se projevoval jak v němých filmech, tak později v "mluvených" snímcích. Mezi jeho rané filmy patřily například Der Schlemihl (1931) a A Tremendously Rich Man (1932). Emigrace a hollywoodská kariéra V roce 1933, s nástupem nacismu v Německu, byl Bois jako Žid nucen opustit svou vlast a odešel do Spojených států. Nejprve se prosadil na newyorské divadelní scéně na Broadwayi, kde si rychle získal publikum svými vystoupeními. V roce 1937 se přesunul do Hollywoodu, kde začala nejproduktivnější část jeho kariéry. V americké kinematografii se Bois specializoval na drobné komické role elegantních číšníků nebo pompézních úředníků. Přestože většina jeho hollywoodských rolí byla malá, byl velmi žádaným hercem a objevil se ve více než 40 amerických filmech. Mezi jeho nejvýznamnější snímky z tohoto období patří The Great Waltz (1938), Hold Back the Dawn (1941) a Cover Girl (1944). Nejznámější je však jeho role kapsáře ve filmu Casablanca (1942), kde v krátké, ale nezapomenutelné scéně varuje anglického gentlemana před kapsáři ("supi jsou všude"), zatímco mu sám krade peněženku. Další významnou roli ztvárnil ve filmu Caught (1949), kde hrál Franziho Kartose, konfliktního pomocníka megalomanského průmyslníka. Návrat do Německa a pozdní kariéra Po druhé světové válce se Bois v roce 1950 rozhodl vrátit do Německa. Nejprve působil ve východní části země, později v západní. Pokračoval nejen v herecké kariéře, ale začal také režírovat a produkovat filmy. V roce 1955 režíroval a spolupsal film Ein Polterabend. Významná byla i jeho spolupráce s Bertoltem Brechtem, pod jehož vedením se vrátil k divadelní kariéře. Dlouhá léta vystupoval v berlínském Schiller Theater a Theater des Westens. Velkou popularitu mu přinesla také jeho kabaretní vystoupení, která mu vynesla pověst vynikajícího interpreta. Závěr kariéry a odkaz Jedním z jeho posledních a nejvýznamnějších výkonů byla role starého básníka Homéra ve filmu Wima Wenderse Wings of Desire (Nebe nad Berlínem, 1987). V tomto poetickém snímku ztvárnil postavu, která "nekonečně bloudí Berlínem v naději, že město správně zachytí na papíře". Za tento výkon získal Evropskou filmovou cenu pro nejlepšího herce ve vedlejší roli. Svou poslední roli ztvárnil v krátkém filmu Das letzte Band (1989), čímž uzavřel filmovou kariéru trvající 82 let. Curt Bois zemřel v Berlíně, městě svého narození, na Vánoce roku 1991 ve věku 90 let. Jeho mimořádně dlouhá a bohatá kariéra, která zahrnovala němé filmy, zvukové filmy, divadlo, kabaret a muzikály, z něj činí jednu z nejpozoruhodnějších postav filmové historie 20. století.