Roger Waters

Roger Waters, narozen 6. září 1943 v Great Bookham v Anglii, je anglický hudebník, skladatel a textař, který se proslavil především jako spoluzakladatel a kreativní síla legendární rockové skupiny Pink Floyd. Raná léta a vznik Pink Floyd Waters se narodil do rodiny učitelů, jeho otec Eric Fletcher Waters byl učitelem a členem Britské komunistické strany. Tragicky zahynul během druhé světové války v bitvě u Anzia v Itálii, když bylo Rogerovi pouhých pět měsíců. Tato ztráta se později stala významným tématem v jeho tvorbě. Po smrti otce se s matkou a starším bratrem přestěhovali do Cambridge, kde Waters studoval na Cambridgeshire High School for Boys. Zde se seznámil se Sydem Barrettem, s nímž později založil Pink Floyd. V roce 1965 Waters spoluzaložil skupinu Pink Floyd, kde původně působil jako baskytarista a jeden ze zpěváků. Po odchodu hlavního skladatele Syda Barretta v roce 1968 se Waters postupně stal hlavním textařem, konceptuálním vůdcem a spoluvedoucím zpěvákem kapely. Pod jeho vedením Pink Floyd dosáhli mezinárodního úspěchu s konceptuálními alby The Dark Side of the Moon (1973), Wish You Were Here (1975), Animals (1977), The Wall (1979) a The Final Cut (1983). Filmová kariéra Watersova filmová kariéra je úzce spjata s jeho hudební tvorbou. Jeho nejvýznamnějším filmovým počinem je bezesporu Pink Floyd: The Wall (1982), surrealistické hudební drama režírované Alanem Parkerem. Waters napsal scénář k tomuto filmu, který byl založen na stejnojmenném albu Pink Floyd z roku 1979. Film kombinuje živé akce s animovanými sekvencemi, které režíroval Gerald Scarfe. Hlavní roli rockové hvězdy Pinka, která si buduje emocionální a mentální zeď jako ochranu před světem, ztvárnil Bob Geldof. Waters za píseň "Another Brick in the Wall" z tohoto filmu získal v roce 1983 ocenění Britské akademie filmového a televizního umění (BAFTA) za "Nejlepší původní píseň napsanou pro film". V roce 1986 Waters přispěl hudbou a soundtrackem k animovanému filmu When the Wind Blows (Když fouká vítr), který byl založen na knize Raymonda Briggse. Film vypráví příběh staršího anglického páru, který se snaží přežít následky jaderného útoku. Waters složil celou druhou stranu soundtracku k filmu, včetně písní "Towers of Faith" a "Folded Flags". Na tomto projektu spolupracoval se svou novou skupinou The Bleeding Heart Band. Původně měl soundtrack vytvořit David Bowie, ale když jeho účast byla omezena pouze na titulní skladbu, byl osloven Waters, aby projekt dokončil. Watersova hudba se objevila také ve filmu The Squid and the Whale (2005), nezávislém komediálně-dramatickém snímku režiséra Noaha Baumbacha. Ve filmu zazní píseň Pink Floyd "Hey You", která hraje důležitou roli v ději a je citována postavou Walta jako vyjádření jeho emocionálního stavu. Sólová kariéra po Pink Floyd V roce 1985 Waters opustil Pink Floyd kvůli tvůrčím neshodám a zahájil sólovou kariéru. Jeho první sólové album The Pros and Cons of Hitch Hiking vyšlo již v roce 1984. Následovalo Radio K.A.O.S. (1987) a Amused to Death (1992), které je považováno za jeho nejúspěšnější sólové dílo. V roce 1990 Waters uspořádal monumentální koncert The Wall – Live in Berlin na prázdném prostranství, kde dříve stála Berlínská zeď. Tento koncert byl vysílán v televizi v 52 zemích a později vydán jako video a album. V roce 2005 vydal Waters operu Ça Ira (v překladu "Bude to v pořádku"), která je založena na francouzské revoluci. Toto dílo ukazuje jeho všestrannost jako skladatele a zájem o klasickou hudbu. Filmové dokumenty a koncertní filmy V roce 2014 byl uveden koncertní film Roger Waters: The Wall, který režíroval Waters společně se Seanem Evansem. Film zachycuje vystoupení z jeho živého turné a premiéru měl na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. Kromě 90 minut hudby film obsahuje také dokumentární a rozhovorové záběry z cesty po Evropě. Zvuk je prezentován v 7.1.4-kanálovém formátu Dolby Atmos. Odkaz a vliv Roger Waters je uznáván jako jeden z nejvlivnějších hudebníků a skladatelů své generace. Jeho schopnost kombinovat hudbu s vizuálními prvky a vytvářet komplexní konceptuální díla měla zásadní vliv na vývoj rockové hudby. Jeho filmová tvorba, zejména Pink Floyd: The Wall, je považována za průkopnické dílo, které propojuje hudbu s filmovým uměním. Waters pokračuje v koncertování a tvůrčí činnosti i ve svých osmdesáti letech. Jeho dílo se vyznačuje silnými politickými a filozofickými tématy, přičemž často kritizuje válku, kapitalismus a společenské nespravedlnosti. Ztráta otce za války zůstává ústředním motivem jeho tvorby, což se odráží jak v jeho hudbě, tak ve filmech, na kterých se podílel.