Carolyn Jones

Carolyn Sue Jones (28. dubna 1930 – 3. srpna 1983), narozená v Amarillo v Texasu, byla americká herečka, která se proslavila především svými rolemi ve filmu a televizi. Pocházela z rodiny kadeřníka Julia Alfreda Jonese a ženy v domácnosti Chloe Jeanette Southern. Po otcově odchodu v roce 1934 se s matkou a mladší sestrou Bette přestěhovala k prarodičům. Dětství a začátky kariéry Carolyn v dětství trpěla silným astmatem, které omezovalo její fyzické aktivity. Místo toho se ponořila do světa filmových časopisů a snila o herecké kariéře. V roce 1947 byla přijata na prestižní Pasadena Playhouse, kde studovala herectví díky finanční podpoře svého dědečka. Po absolvování školy ji objevil hledač talentů a Carolyn získala smlouvu s Paramount Pictures. Filmové začátky a první úspěchy Její filmová kariéra začala v roce 1952 malou rolí ve filmu The Turning Point. Následovaly další menší role, včetně nezapomenutelného výkonu ve filmu House of Wax (1953), kde ztvárnila ženu, kterou postava Vincenta Price přeměnila na voskovou sochu Johanky z Arku. Tento průlomový 3D film jí přinesl pozitivní recenze a otevřel dveře k dalším příležitostem. V témže roce měla hrát roli Almy Burke ve filmu From Here to Eternity, ale kvůli zápalu plic musela odstoupit a role připadla Donně Reed, která za ni získala Oscara. Vrchol filmové kariéry V roce 1956 se objevila v kultovním sci-fi thrilleru Invasion of the Body Snatchers a v Hitchcockově filmu The Man Who Knew Too Much. Skutečný průlom v její kariéře přišel s filmem The Bachelor Party (1957), kde překvapila kolegy tím, že si obarvila vlasy na černo a ostříhala je nakrátko. Tento výrazný vzhled jí později dobře posloužil v mnoha rolích. Za pouhých osm minut na plátně získala nominaci na Oscara za nejlepší herečku ve vedlejší roli. V roce 1958 vyhrála Zlatý glóbus pro nejslibnější novou herečku a Cenu Laurel za svůj výkon ve filmu Marjorie Morningstar. Spolupráce s hvězdami Carolyn Jones se objevila po boku mnoha slavných herců své doby. Hrála s Elvisem Presleym v jeho nejlépe hodnoceném filmu King Creole (1958), s Frankem Sinatrou ve filmech A Hole in the Head (1959) a The Tender Trap (1955), s Deanem Martinem v Career (1959) a s Anthonym Quinnem a Kirkem Douglasem v Last Train from Gun Hill (1959). Její filmografie zahrnuje také snímky jako Desiree (1954) s Marlonem Brandem, The Seven Year Itch (1955) s Marilyn Monroe, The Opposite Sex (1956) s June Allyson, How the West Was Won (1962) s Georgem Peppardem a Heaven with a Gun (1969) s Glennem Fordem. Morticia Addamsová a televizní úspěch V roce 1964 získala Carolyn Jones svou nejznámější roli – Morticii Addamsovou v televizním seriálu The Addams Family. Byla osobní volbou autora komiksové předlohy Charlese Addamse, jehož kreslených postav byla velkým fanouškem. Ačkoliv seriál běžel pouze dvě sezóny (1964-1966), stal se kultovní klasikou a Jones za svůj výkon získala nominaci na Zlatý glóbus. V seriálu ztvárnila nejen Morticii, ale v pěti epizodách také její starší sestru Ophelii Frumpovou. Svou roli si zopakovala i v televizním speciálu Halloween with the New Addams Family. Pozdější kariéra a osobní život Po skončení The Addams Family se Jones potýkala s typovým obsazováním, ale pokračovala v práci v televizi. Objevila se jako Marsha, Královna diamantů, v seriálu Batman a jako Hippolyta, matka hlavní hrdinky, v seriálu Wonder Woman (1976). Hrála také v hororovém filmu Eaten Alive (1976) režiséra Tobe Hoopera. Její poslední rolí byla mocichtivá politická matriarchka Myrna Clegg v televizní mýdlové opeře Capitol, kterou začala hrát v roce 1981. Odkaz a smrt Carolyn Jones byla čtyřikrát vdaná, včetně třináctiletého manželství s producentem Aaronem Spellingem (1953-1964). Krátce po zahájení natáčení seriálu Capitol jí byla diagnostikována rakovina tlustého střeva, která se rychle rozšířila do jater a žaludku. Navzdory bolesti dokončila první sezónu, často natáčela scény na invalidním vozíku a kolegům říkala, že se léčí s vředy. Zemřela 3. srpna 1983 ve věku 53 let ve svém domě v West Hollywoodu v Kalifornii. Její kostým Morticie a černou paruku věnovala Akademii filmového umění a věd, čímž zanechala trvalý odkaz své nejslavnější role.