Giuseppe Maffioli

Giuseppe Maffioli se narodil 28. dubna 1925 v Padově v italském regionu Benátsko. Byl významným italským hercem, spisovatelem, gastronomikem a televizním tvůrcem. Raný život a vzdělání V roce 1931, po rozvodu rodičů, se přestěhoval do Trevisa, kde absolvoval školní vzdělání a získal diplom učitele základní školy. Zájem o divadlo a operu mu předala matka, zatímco lásku ke gastronomii zdědil po dědečkovi a tetě. Později studoval na univerzitě Ca' Foscari v Benátkách, obor jazyky, ale studia nedokončil a pokračoval ve vzdělávání samostatně. Divadelní a rozhlasová kariéra Jako divadelní autor debutoval v pouhých sedmnácti letech hrou I santi cantano. O tři roky později napsal komedii I serra, která v roce 1946 získala národní cenu Il riscatto a následujícího roku byla uvedena v benátském divadle Teatro Goldoni. V rozhlase se prosadil jako autor přibližně dvaceti rozhlasových her, mezi něž patřily Pensione Primavera, Vissi d'arte, La cheba dei lucherini a další. Významným dílem bylo Papa sarto, jednoaktovka o životě papeže Pia X., která byla později adaptována pro divadlo a televizi. Za hru San Giorgio e i draghi získal zlatou medaili na festivalu Premio Riccione. Filmová kariéra Od konce 60. let se Maffioli začal věnovat také filmovému herectví. Objevil se ve více než třiceti filmech, často spolupracoval s významnými italskými režiséry. K jeho nejznámějším filmům patří The Big Feast (La Grande Bouffe, 1973), kde zúročil své gastronomické znalosti jako kulinářský poradce filmu. Mezi další významné snímky patří The Pizza Triangle (Dramma della gelosia, 1970) a The Most Wonderful Evening of My Life (La più bella serata della mia vita, 1972), oba režírované Ettorem Scolou. Filmografie a spolupráce s významnými režiséry Maffioli spolupracoval s předními italskými režiséry své doby. S Ettorem Scolou natočil kromě zmíněných filmů také Police Chief Pepe (Il commissario Pepe, 1969) s Ugo Tognazzim v hlavní roli. S režisérem Giulianem Montaldem vytvořil historický film Giordano Bruno (1973) s Gian Mariou Volontém. Pod vedením Maria Monicelliho účinkoval v politické satiře We Want the Colonels (Vogliamo i colonnelli, 1973). Objevil se také v dobrodružném filmu Africa Express (1975) režiséra Michele Lupa, kde hrál po boku Giuliana Gemmy a Ursuly Andress. Jeho filmografie zahrnuje i spolupráci s Dinem Risim na filmu La moglie del prete (1971) se Sophií Loren a Marcellem Mastroiannim. Gastronomická kariéra Vedle herecké kariéry se Maffioli proslavil jako významný italský gastronom a autor kuchařských knih. Napsal přibližně deset gastronomických děl, v nichž shromáždil kulinářské recepty a popsal místní historii a tradice benátské kuchyně. K jeho nejznámějším knihám patří Il Ghiottone Veneto (Benátský gurmán) a Storia Piacevole della Gastronomia (Příjemná historie gastronomie). Významně přispěl k definování a kodifikaci benátské kuchyně, když shromáždil tisíce receptů předávaných z generace na generaci. Maffioli je také považován za certifikačního mistra dezertu tiramisu. V roce 1981 publikoval v časopise Vin Veneto oficiální recept na tento dezert, který se později stal jedním z nejznámějších italských sladkostí ve světě. Jako gastronomický expert působil také v televizi, kde byl autorem pořadu Il mondo a tavola (Svět u stolu) na počátku 70. let. Giuseppe Maffioli zemřel 3. června 1985 v Trevisu. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho knih, receptů a restaurací, kterým pomáhal svými radami. Na jeho počest byla založena nadace Archivio Giuseppe Maffioli, která se věnuje propagaci jeho příběhu a hodnot mezi novými generacemi.