Grégoire Hetzel

Grégoire Hetzel, narozen 20. června 1972 v Paříži, je francouzský hudební skladatel specializující se na filmovou hudbu. Již v patnácti letech byl přijat na prestižní Conservatoire National Supérieur de Musique v Paříži, kde studoval harmonii, kontrapunkt, dějiny hudby a estetiku. Během studií se také věnoval hře na klavír pod vedením významných pedagogů, mezi nimiž byli Alain Planès a Jean-Francois Heisser. Počátky kariéry Svou profesionální dráhu zahájil Hetzel improvizací hudby k němým filmům v Cinémathèque française. Na počátku 21. století se dostal do povědomí díky spolupráci s francouzskými režiséry Mathieu Amalricem a Emmanuelem Bourdieuem. V roce 2001 složil hudbu ke krátkému filmu Candidature a o rok později k filmu Le Stade de Wimbledon. Tyto první projekty položily základy jeho budoucí úspěšné kariéry a přinesly mu první významné kontakty ve filmovém průmyslu. Spolupráce s Arnaudem Desplechinem Zásadním momentem v Hetzelově kariéře byla spolupráce s režisérem Arnaudem Desplechinem, která začala v roce 2004 filmem Rois et Reine (Kings and Queen). Tato spolupráce pokračuje dodnes a zahrnuje řadu oceňovaných filmů jako Un Conte de Noël (A Christmas Tale), Trois Souvenirs de ma Jeunesse (My Golden Days), za který byl nominován na Césara v roce 2016, Les Fantômes d'Ismaël (Ismael's Ghosts) a Roubaix, une Lumière (Oh Mercy!), za který získal Césara za nejlepší filmovou hudbu v roce 2020. Celkem s Desplechinem spolupracoval na dvanácti filmech, které byly často uváděny na festivalu v Cannes. Rozmanitost hudebního stylu Hetzelův hudební rukopis je charakteristický svou všestranností a schopností přizpůsobit se různým žánrům. Jeho tvorba zahrnuje klasickou symfonickou hudbu, jazz, folk, pop i elektronickou hudbu. Kritici ho často přirovnávají ke slavnému francouzskému skladateli Georgesu Deleruemu. Tato stylová rozmanitost je patrná například v jeho práci pro film L'Arbre (The Tree) režisérky Julie Bertuccelli, za který byl nominován na Césara v roce 2011. Mezinárodní uznání Mezinárodní pozornost si Hetzel získal především díky spolupráci s kanadským režisérem Denisem Villeneuvem na filmu Incendies, který byl v roce 2011 nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Za hudbu k tomuto filmu obdržel v roce 2012 cenu France Musique-Sacem. Mezi jeho další mezinárodní projekty patří spolupráce s japonským režisérem Kiyoshi Kurosawou na filmu Le Secret de la Chambre Noire (Daguerrotype). Spolupráce s dalšími režiséry Hetzel je známý svou věrností režisérům, s nimiž navázal tvůrčí vztahy. Kromě již zmíněných Desplechina, Amalrica a Bourdieua pravidelně spolupracuje s Catherine Corsini, pro kterou složil hudbu k filmům jako La Belle Saison (Summertime), Trois Mondes (Three Worlds) a Un Amour Impossible (An Impossible Love), za který získal Césara v roce 2019. Dále spolupracuje s Cédricem Angerem (La Prochaine Fois Je Viserai le Cœur, L'Avocat, Le Tueur), Louisem Garrelem (L'Innocent), Martinem Provostem (Sage Femme) a mnoha dalšími. Ocenění a uznání Za svou kariéru byl Grégoire Hetzel pětkrát nominován na Césara za nejlepší filmovou hudbu a třikrát tuto prestižní cenu získal - v roce 2019 za Un Amour Impossible, v roce 2020 za Roubaix, une Lumière a v roce 2023 za L'Innocent. Kromě toho obdržel několikrát cenu France Musique-Sacem za filmovou hudbu, včetně ocenění za Un Conte de Noël (2009), Incendies (2012), La Chambre Bleue (2014) a Trois Souvenirs de ma Jeunesse (2016). V roce 2016 získal také cenu Lumières za nejlepší hudbu k filmům La Belle Saison a Trois Souvenirs de ma Jeunesse. Další umělecké aktivity Vedle filmové hudby se Hetzel věnuje i dalším hudebním projektům. V roce 2006 spolupracoval s Marie Modiano na jejím debutovém albu I'm Not a Rose jako spoluautor, aranžér a producent. V letech 2012-2013 složil operu La Chute de Fukuyama ve spolupráci se spisovatelem Camillem de Toledo. Toto dílo, inspirované pracemi filozofa a ekonoma Francise Fukuyamy a událostmi 11. září 2001, mělo premiéru 29. března 2013 v Salle Pleyel v Paříži v podání Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu pod taktovkou Daniela Hardinga. Hetzel je také autorem knihy Le Vert Paradis, vydané nakladatelstvím Gallimard v roce 2003. Současná tvorba V současnosti patří Grégoire Hetzel k nejvyhledávanějším francouzským skladatelům filmové hudby. Jeho filmografie čítá více než sto celovečerních filmů a jeho charakteristický hudební rukopis významně přispívá k atmosféře a emocionálnímu vyznění děl předních evropských filmařů. Svou všestranností, citlivostí pro filmový obraz a schopností vytvářet nezaměnitelné melodie si vydobyl pevné místo mezi elitou současných skladatelů filmové hudby.