Emi Wada

Emi Wada se narodila 18. března 1937 v Kjótu v Japonsku a stala se jednou z nejrespektovanějších kostymních návrhářek světového filmu. Zemřela 13. listopadu 2021 v Japonsku ve věku 84 let. Začátky kariéry a spolupráce s Akira Kurosawou
Ačkoli původně studovala malířství, její vztah s manželem Benem Wadou, televizním režisérem, ji přivedl k navrhování scénických efektů a kostýmů pro divadelní hry. Ve dvaceti letech se provdala za Bena Wadu a od té doby pokračovala v navrhování pro divadlo. Její průlomová filmová práce přišla se spoluprací s legendárním režisérem Akira Kurosawou na filmu Ran z roku 1985. Za tuto práci získala Oscara za nejlepší kostýmní výpravu, což ji katapultovalo mezi světovou filmovou elitu. Byla oceněna za svou pečlivou pozornost k detailům - kostýmy pro Ran ručně barvila. Spolupráce s mezinárodními režiséry
Emi Wada navázala významnou spolupráci s britským režisérem Peterem Greenawayem, pro kterého navrhla kostýmy celkem pro pět filmů. Mezi tyto filmy patřily The Pillow Book a 8 1/2 Women, přičemž s Greenawayem komunikovala převážně faxem. Její práce na filmu Prospero's Books z roku 1991 představovala další významný mezník v její kariéře, kdy navrhla speciálně Prosperův plášť pro tuto adaptaci Shakespearovy Bouře. Spolupráce s čínskou kinematografií
Významnou část Wadiny pozdější kariéry představovala spolupráce s čínským režisérem Zhang Yimouem. Navrhla kostýmy pro filmy Hero a House of Flying Daggers, které se staly ikonickými díky své vizuální nádhery. Byla respektována jako legendární návrhářka, která prostřednictvím svých návrhů zprostředkovávala východní estetiku publiku, přičemž kostýmy pro Hero, zejména pro hrdinky, využívaly výrazné barvy jako sytou červenou a modrou, které dokázaly působit vzdušně při pohybu postav. Kromě filmů pro Zhang Yimoua spolupracovala také s dalšími čínskými filmaři jako Tian Zhuangzhuang na filmu The Go Master. Její poslední filmovou prací byly kostýmy pro film Love After Love režisérky Ann Hui z roku 2020, který přijala navzdory svému zhoršujícímu se zdraví a který měl premiéru na Benátském mezinárodním filmovém festivalu. Divadelní a operní tvorba
Navrhovala kostýmy pro opery, včetně premiérového představení Tan Dunovy opery The First Emperor v roce 2006, a pro balety, včetně The Peony Pavilion od Fei Bo pro Národní balet Číny v roce 2008. Navrhla také kostýmy pro čínskou adaptaci Shakespearova Krále Leara z roku 2018. Její důraz na originální práci a jemné řemeslné detaily, dokonce i pro divadelní hry a opery, znamenal, že byla drahá a v kariéře trvající více než 50 let nebyla příliš plodná. Vydala několik knih svých prací, včetně My Costumes, EMI WADA WORKS a My Life in the Making.