Erwann Kermorvant

Erwann Kermorvant, narozen 28. července 1972 v Lorientu ve Francii, je uznávaný francouzský filmový skladatel, který se proslavil svými hudebními kompozicemi pro film a televizi. Hudební vzdělání a začátky Kermorvant projevil zájem o hudbu již v raném věku. Ve svých sedmi letech začal studovat hru na klarinet na Konzervatoři v Lorientu. V sedmnácti letech odcestoval do Spojených států, kde objevil filmovou hudbu po boku Ralpha Griersona, renomovaného studiového klávesisty v Hollywoodu. Toto setkání bylo pro Kermorvanta klíčové a určilo jeho budoucí kariérní směřování. Následně studoval na Grove School of Music v Los Angeles, kde se věnoval jazzu, a později se specializoval na filmovou hudbu na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) pod vedením významných osobností jako Jack Smalley (skladatel hudby k filmům The Last of the Mohicans a Gladiator) a Steven-Scott Smalley (Batman, Spiderman). Filmová kariéra Po návratu do Francie začal Kermorvant komponovat hudbu pro film a televizi. Jeho průlomovým dílem se stala hudba k filmu Mais qui a tué Pamela Rose? (2002), která odstartovala jeho kariéru v oblasti filmové hudby. Významným milníkem v jeho kariéře byla spolupráce s režisérem Olivierem Marchalem, pro kterého složil hudbu k filmu 36 Quai des Orfèvres (2004). Tento projekt zahájil dlouhodobou spolupráci s Marchalem, která trvá dodnes a zahrnuje filmy jako Les Lyonnais (2011), Carbone (2017), Bronx (2020) a Overdose (2022). Televizní tvorba V oblasti televizní tvorby se Kermorvant prosadil hudbou k úspěšným seriálům jako Braquo (2009), No Limit a v poslední době Astrid et Raphaëlle, pro který složil hudbu k několika sezónám. Jeho práce pro televizi zahrnuje také seriály jako Borderline (2015), Section Zéro (2016), Luther a Un Homme d'Honneur (2021). V roce 2022 pracoval na seriálech L'Île Prisonnière a La Loi de la Jungle. Rozmanitost tvorby Kermorvant je známý svou schopností pohybovat se mezi různými filmovými žánry. Kromě kriminálních thrillerů a akčních filmů komponoval hudbu také pro komedie jako Prête-moi ta main (2006), Un ticket pour l'espace (2010) a filmy režiséra Luciena Jean-Baptista La Première Étoile (2009) a La Deuxième Étoile (2017). V roce 2012 vytvořil hudbu k romantickému filmu Ma Première Fois režisérky Marie-Castille Mention-Schaar. Ocenění a uznání Za svou práci získal Kermorvant řadu ocenění. V roce 2015 obdržel cenu za nejlepší hudbu na Festivalu televizní fikce v La Rochelle za seriál Borderline. V roce 2019 získal na festivalu v Aubagne cenu za nejlepší hudbu k filmu Speed/Dating. Vrcholem jeho dosavadní kariéry bylo udělení Grand Prix de la Musique pour l'Image od SACEM (Společnost autorů, skladatelů a hudebních vydavatelů) v roce 2021, což je jedno z nejvýznamnějších ocenění v oblasti filmové hudby ve Francii. V roce 2023 obdržel cenu Tandem od U2C za celoživotní spolupráci s režisérem Olivierem Marchalem. Hudební styl a přístup Kermorvant je známý svou schopností kombinovat symfonickou orchestraci s moderním hudebním programováním. Jeho hudba se vyznačuje emocionální hloubkou a schopností podpořit dramatickou strukturu filmu. Pro nahrávání svých orchestrálních skladeb často využívá služeb prestižních orchestrů, jako je Londýnská filharmonie. Sám o své tvorbě říká: "Když tvořím filmovou hudbu, dávám se do služeb filmu." Současná činnost V posledních letech Kermorvant pokračuje v intenzivní skladatelské činnosti. V roce 2023 vydal dosud nepublikované soundtracky k filmům Bowling, Ma Première Fois a La Deuxième Étoile. Zároveň pracoval na hudbě k čtvrté sezóně seriálu Astrid et Raphaëlle. Jeho dlouhodobá spolupráce s režisérem Olivierem Marchalem, která zahrnuje osm projektů od roku 2004, z něj činí jednoho z nejvyhledávanějších skladatelů ve francouzském filmovém průmyslu.