Emrys Jones

Emrys Jones (22. září 1915 – 10. července 1972) byl anglický herec narozený v Manchesteru. Svou divadelní kariéru zahájil v roce 1937 v herecké společnosti Donalda Wolfita, což položilo základy jeho pozdějšímu úspěchu na filmovém plátně i divadelních prknech. Počátky filmové kariéry Filmový debut Emryse Jonese přišel v roce 1942 ve válečném snímku One of Our Aircraft Is Missing režisérské dvojice Michaela Powella a Emerica Pressburgera. Tento film odstartoval jeho kariéru v britské kinematografii 40. let. Díky svému mladistvému vzhledu byl Jones často obsazován do rolí nevinných mladíků, což se stalo jeho charakteristickým rysem v raném období jeho herecké dráhy. Zlatá éra v britském filmu Mezi jeho nejvýznamnější filmy 40. let patří The Wicked Lady (1945), kde ztvárnil postavu Neda Cotterilla po boku Margaret Lockwoodové. Ve stejném roce se objevil v dramatu The Rake's Progress. Významnou roli získal také v adaptaci Dickensova románu The Life and Adventures of Nicholas Nickleby (1947), kde ztvárnil postavu Franka Cheerybleho. Svou spolupráci s uznávanou režisérskou dvojicí Powellem a Pressurgerem obnovil v roce 1949 ve filmu The Small Back Room, který byl nominován na cenu BAFTA jako nejlepší britský film. Přechod k divadlu a televizní kariéře V 50. letech, kdy byl Jones postupně odsunut k méně významným filmovým produkcím, se začal více soustředit na svou divadelní kariéru. Během tohoto období dozrál v uznávaného charakterního herce. Významným milníkem v jeho divadelní kariéře bylo účinkování v původní londýnské inscenaci hry Dial M for Murder (1952) v divadle Westminster Theatre, kde ztvárnil hlavní roli Tonyho Wendice. Návrat na filmové plátno V roce 1960 se Jones vrátil do širšího povědomí filmových diváků rolí Robbieho Rosse ve filmu The Trials of Oscar Wilde s Peterem Finchem v hlavní roli. Robbie Ross byl blízkým přítelem a důvěrníkem Oscara Wildea, který mu stál po boku během jeho soudních procesů. Jones dokázal v této roli přesvědčivě ztvárnit oddanost a loajalitu, kterou Ross k Wildeovi choval. Televizní úspěchy Druhá polovina Jonesovy kariéry byla převážně zaměřena na televizní tvorbu. Objevil se v řadě populárních britských seriálů jako Softly, Softly, Out of the Unknown, Dixon of Dock Green, Doomwatch, Z-Cars a Special Branch. V roce 1966 ztvárnil postavu Charmolue v televizní adaptaci románu Victora Huga The Hunchback of Notre Dame. Charmolue byl královským prokurátorem u církevního soudu, který sehrál klíčovou roli v procesu s Esmeraldou obviněnou z čarodějnictví. Jednou z jeho nejpozoruhodnějších televizních rolí byla postava "Pána Země Fikce" v seriálu Doctor Who v epizodě The Mind Robber (1968), která se stala kultovní mezi fanoušky tohoto dlouholetého sci-fi seriálu. Osobní život a odkaz Emrys Jones byl postupně ženatý s herečkami Pauline Bentley a Anne Ridler. Jeho kariéra byla poznamenána schopností přizpůsobit se různým hereckým výzvám - od mladistvých rolí v poválečném britském filmu přes charakterní divadelní role až po různorodé televizní postavy. Zemřel 10. července 1972 na infarkt v Johannesburgu v Jižní Africe, kde účinkoval v divadelní hře, v níž ztvárnil Winstona Churchilla. Bylo mu 56 let. Emrys Jones zůstává v paměti filmových historiků jako všestranný herec, který dokázal překlenout různá období britské kinematografie a divadla, a jehož kariéra odrážela proměny britského filmového a televizního průmyslu od 40. do 70. let 20. století.