Mary Twala

Mary Kuksie Twala (14. září 1939 – 4. července 2020) byla jihoafrická herečka, jejíž výjimečná kariéra v oblasti filmu, televize a divadla trvala více než šest desetiletí. Počátky kariéry Mary Twala se narodila v Sowetu v Johannesburgu v Jižní Africe. Její herecká dráha začala v roce 1963, kdy ji starší sestra vzala na konkurz. Režisér si všiml jejího talentu a obsadil ji do její první role. Během následujících desetiletí se vypracovala na jednu z nejvýznamnějších jihoafrických hereček, která se proslavila svým výrazným hereckým projevem a schopností ztvárnit širokou škálu postav. Filmová kariéra Twala se objevila v řadě významných jihoafrických i mezinárodních filmů. Mezi její nejznámější role patří postava babičky Sarafiny ve filmu Sarafina! (1992), kde hrála po boku Whoopi Goldbergové a Leleti Khumalo. Tento politicky zaměřený snímek o studentských protestech proti apartheidu se stal jedním z nejdůležitějších jihoafrických filmů své doby. Dále účinkovala v mezinárodně uznávaných filmech jako Mapantsula (1988), Taxi to Soweto (1991), za který byla nominována na cenu za nejlepší herečku ve vedlejší roli na 6. ročníku Africa Movie Academy Awards, a Beat the Drum (2003). V pozdější fázi kariéry se objevila v hollywoodských produkcích jako Hector and the Search for Happiness (2014), kde ztvárnila postavu "Grim Granny" (Ponuré babičky), a The Dark Tower (2017) podle Stephena Kinga, kde hrála "Bell Lady" (Zvonkovou dámu). Její mezinárodní průlom přišel s filmem This Is Not a Burial, It's a Resurrection (2019), kde ztvárnila hlavní roli 80leté vdovy Mantoy, která bojuje proti přesídlení své vesnice kvůli stavbě přehrady. Tento film, který byl prvním celovečerním snímkem režírovaným rodákem z Lesotha, získal přes 33 mezinárodních ocenění a stal se lesothským kandidátem na Oscara. Kritici po celém světě vyzdvihovali Twalino výjimečné herecké umění v tomto filmu, který se stal jejím posledním a zároveň nejpůsobivějším dílem. Televizní tvorba V jihoafrické televizi zanechala Mary Twala nesmazatelnou stopu. Objevila se jako host v první sezóně populárního seriálu Generations v roce 1994. V roce 2007 hrála v dramatu Ubizo: The Calling a v roce 2010 ztvárnila roli Ma Dolly v minisérii Hopeville, která jí vynesla nominaci na cenu za nejlepší herečku ve vedlejší roli na 6. ročníku Africa Movie Academy Awards. Účinkovala také v seriálech jako Yizo Yizo, Soul Buddyz, Child Of Soweto, Khululeka, SOS a Muvhango. V roce 2010 se představila jako MaKhambule v sitcomu Skwizas, za což v roce 2015 získala cenu Golden Horn Award za nejlepší herečku v televizní komedii. Ocenění a odkaz Za svůj přínos jihoafrickému umění získala Mary Twala řadu ocenění. V roce 2019 jí prezident Cyril Ramaphosa udělil Řád Ikhamanga ve stříbře, jedno z nejvyšších jihoafrických vyznamenání, za její přínos v oblasti dramatického umění a za zvyšování povědomí o ženském zdraví prostřednictvím umění. Byla také oceněna cenou SAFTA za celoživotní dílo. Mary Twala byla vdaná za herce Ndabu Mhlonga až do jeho smrti v roce 1989. Společně měli syna Somiziho Mhlonga, známou jihoafrickou mediální osobnost. Zemřela 4. července 2020 v Johannesburgu ve věku 80 let, zanechávajíc za sebou mimořádný odkaz v jihoafrické i světové kinematografii. Její poslední film This Is Not a Burial, It's a Resurrection je považován za vrchol její kariéry a důstojné završení pozoruhodné herecké dráhy.