Toshiaki Tsushima

Toshiaki Tsushima (津島 利章, 22. května 1936, prefektura Okayama, Japonsko – 25. listopadu 2013, Meguro, Tokio, Japonsko) byl významný japonský hudební skladatel, který se proslavil především svými filmovými soundtracky. Vzdělání a začátky kariéry Toshiaki Tsushima se narodil v prefektuře Okayama a absolvoval Technickou střední školu Imabari v prefektuře Ehime, kde studoval elektrotechniku. Přestože původně neměl v úmyslu věnovat se hudbě, jeho životní cesta se změnila, když se přestěhoval do Tokia. Nejprve se pokusil dostat na Tokijský technologický institut, ale nebyl úspěšný. Místo toho nastoupil na katedru hudební teorie Fakulty umění na Univerzitě Nihon. Během třetího ročníku na univerzitě složil skladbu "String Quartet", která získala ocenění v hudební soutěži Mainichi, což předznamenalo jeho budoucí úspěšnou kariéru. Filmová tvorba v 60. a 70. letech Tsushimova profesionální dráha filmového skladatele začala v roce 1964, kdy složil hudbu k filmu Three Outlaw Samurai (Sanbiki no samurai) režiséra Hideo Goshy. Tento film, který je považován za klasiku žánru chanbara (samurajské filmy s mečovými souboji), byl Goshovým režijním debutem a Tsushimova hudba významně přispěla k jeho atmosféře. V následujících letech se Tsushima etabloval jako jeden z nejvýznamnějších japonských filmových skladatelů, specializujících se především na samurajské filmy (žánr jidaigeki), moderní yakuza filmy a sci-fi snímky. K jeho významným dílům z tohoto období patří hudba k filmům Sword of the Beast (Kedamono no ken, 1965) a The Magic Serpent (Kairyu daikessen, 1966). V roce 1968 složil hudbu k mezinárodní sci-fi produkci The Green Slime, režírované Kinji Fukasaku, což byl jeden z mála japonských filmů té doby s převážně západním obsazením. Spolupráce s Kinji Fukasaku a série Battles Without Honor and Humanity Zásadním milníkem v Tsushimově kariéře byla spolupráce s režisérem Kinji Fukasaku na sérii filmů Battles Without Honor and Humanity (Jingi naki tatakai), která začala v roce 1973. Tato pětidílná série, zobrazující poválečný svět japonské yakuzy, se stala v Japonsku obrovským hitem a odstartovala boom realistických moderních yakuza filmů založených na skutečných příbězích. Tsushimova hudba k těmto filmům kombinovala prvky rocku a jazzu s tradičními japonskými motivy, včetně rytmických bubnů taiko, což vytvářelo jedinečný zvukový doprovod k Fukasakuově syrovému a dokumentárnímu stylu. Kromě původní série Battles Without Honor and Humanity složil Tsushima hudbu i k navazující trilogii New Battles Without Honor and Humanity, která vznikla v letech 1974-1976. Jeho hudební styl v těchto filmech byl charakteristický svou energičností, neutrálním přístupem k zobrazovanému násilí a funkčním mixem západních a japonských hudebních prvků. Další významná díla a pozdější kariéra V průběhu 70. let Tsushima pokračoval v plodné spolupráci s předními japonskými režiséry. Složil hudbu k filmům jako The Street Fighter (Gekitotsu! Satsujin ken, 1974), Yakuza Graveyard (Yakuza no hakaba: Kuchinashi no hana, 1976) a Shogun's Samurai (Yagyu ichizoku no inbo, 1978). Jeho hudba se vyznačovala schopností podtrhnout dramatické momenty a vytvořit atmosféru odpovídající žánru filmu, ať už šlo o akční scény v yakuza filmech nebo napětí v samurajských dramatech. Tsushimova kariéra pokračovala i v 80. a 90. letech, kdy složil hudbu k filmu Night Train (Yoru no kisha, 1987) a dalším projektům. Celkem vytvořil hudbu k více než 90 filmům a televizním seriálům v období od roku 1964 do roku 2009. Odkaz a mezinárodní uznání Přestože Tsushima byl v Japonsku uznávaným skladatelem, mezinárodního uznání se mu dostalo především díky použití jeho hudby ve filmu Kill Bill: Vol. 1 (2003) režiséra Quentina Tarantina. Tarantino, známý svým obdivem k japonské kinematografii, zařadil do svého filmu skladbu "Yagyu Conspiracy" z filmu Shogun's Samurai a další Tsushimovy kompozice. Tím se Tsushimova hudba dostala k širšímu mezinárodnímu publiku a stala se součástí jednoho z nejvýznamnějších filmů počátku 21. století. Toshiaki Tsushima zemřel 25. listopadu 2013 v tokijské čtvrti Meguro ve věku 77 let na zápal plic. Zanechal po sobě bohaté hudební dědictví, které významně přispělo k rozvoji japonské filmové hudby a dodnes inspiruje filmaře a hudebníky po celém světě.