Alexandr Sokurov: Nejlepší filmy a seriály

6.7

Alexandr Sokurov: Filmy a seriály

  • Vostochnaya elegiya
    Vostochnaya elegiya (1996)
    FilmRole: Narrator (voice) (uncredited)
    Surreálná cesta ztracené duše, která bloudí nekonečnou tmou a časovou krajinou malebné a odlehlé rybářské vesnice z feudální éry. Vedena řadou slabě osvětlených místností, putující duše naráží na starobylé duše, které na sebe berou fyzickou podobu a vyprávějí své osobní příběhy o každodenní existenci, ztrátě a tragédii v rolnické komunitě. Duch, zaujatý svou první návštěvou u podivně roztržité staré ženy, se vrací do jejího domu, aby jí položil zásadní otázku: „Co je štěstí?“ – existenciální dotaz, na který je nevinně odpovězen s vrozenou pokorou a přijatou nevědomostí.
    Žánry:Drama
    73%
    Surreálná cesta ztracené duše, která bloudí nekonečnou tmou a časovou krajinou malebné a odlehlé rybářské vesnice z feudální éry. Vedena řadou slabě osvětlených místností, putující duše naráží na starobylé duše, které na sebe berou fyzickou podobu a vyprávějí své osobní příběhy o každodenní existenci, ztrátě a tragédii v rolnické komunitě. Duch, zaujatý svou první návštěvou u podivně roztržité staré ženy, se vrací do jejího domu, aby jí položil zásadní otázku: „Co je štěstí?“ – existenciální dotaz, na který je nevinně odpovězen s vrozenou pokorou a přijatou nevědomostí.
    Žánry:Drama
    1
  • Matka a syn
    Matka a syn (1997)
    Film

    Vážně nemocná matka pomalu umírá v péči svého dospělého syna. Kromě nich dvou není ve filmu jediný další člověk. Vzájemně se milují tak intenzivní láskou, že je až fyzicky citelná, a prožívají obavy ze vzájemné ztráty. Kromě nich je tu jen prázdný dům, ztracený v liduprázdné krajině. Okolní příroda se všemi barvami, tvary a zvuky se však zdá být plnohodnotným hrdinou filmu, zastupujíc tu symbolicky princip samotné a všudypřítomné Matky Přírody. Matka i syn s ní vedou němý, intuitivní dialog a ačkoliv je pro ně těžké se smířit s příchodem smrti, postupně pochopí, že možná je ještě naděje v dimenzích, které přesahují pozemský život člověka.

    Křehký příběh o hlubokém poutu, které spojuje matku s jejím dítětem, se odehrává v odlehlém venkovském domě uprostřed zelených luk a lesů. Na tomto opuštěném místě se mladý muž láskyplně stará o svou umírající matku. S tichou samozřejmostí jí vrací něhu a péči, jako kdyby se staral o malé a bezvládné dítě. Matka se synem téměř beze slov vzpomínají na lepší časy a vzájemně si dodávají odvahu před odloučením, jehož nevyhnutelnost si oba uvědomují. Režisér Alexander Sokurov prostřednictvím sugestivních poetických obrazů zachytil intimitu vztahu matky a syna i smutek ze smrti nejbližšího člověka. Při kompozicích široké krajiny se inspiroval malířskými plátny, mezi jinými i metafyzickými krajinami německého romantického malíře Caspara Davida Friedricha. Spolu s působivým využíváním zvukové stopy se mu podařilo vytvořit elegickou meditaci, která scitlivuje smysly diváka pro obrazy a zvuky života, přírody, mezilidských vztahů i smrti. Na MFF Berlinale film získal Cenu ekumenické poroty, na MFF v Moskvě Zvláštní cenu poroty, Cenu Andreje Tarkovského a Cenu FIPRESCI. Alexander Sokurov je jedním z nejvýznamnějších současných filmařů. V roce 1995 Evropská filmová akademie zařadila Sokurova na seznam 100 nejlepších režisérů světa.

    71%

    Vážně nemocná matka pomalu umírá v péči svého dospělého syna. Kromě nich dvou není ve filmu jediný další člověk. Vzájemně se milují tak intenzivní láskou, že je až fyzicky citelná, a prožívají obavy ze vzájemné ztráty. Kromě nich je tu jen prázdný dům, ztracený v liduprázdné krajině. Okolní příroda se všemi barvami, tvary a zvuky se však zdá být plnohodnotným hrdinou filmu, zastupujíc tu symbolicky princip samotné a všudypřítomné Matky Přírody. Matka i syn s ní vedou němý, intuitivní dialog a ačkoliv je pro ně těžké se smířit s příchodem smrti, postupně pochopí, že možná je ještě naděje v dimenzích, které přesahují pozemský život člověka.

    Křehký příběh o hlubokém poutu, které spojuje matku s jejím dítětem, se odehrává v odlehlém venkovském domě uprostřed zelených luk a lesů. Na tomto opuštěném místě se mladý muž láskyplně stará o svou umírající matku. S tichou samozřejmostí jí vrací něhu a péči, jako kdyby se staral o malé a bezvládné dítě. Matka se synem téměř beze slov vzpomínají na lepší časy a vzájemně si dodávají odvahu před odloučením, jehož nevyhnutelnost si oba uvědomují. Režisér Alexander Sokurov prostřednictvím sugestivních poetických obrazů zachytil intimitu vztahu matky a syna i smutek ze smrti nejbližšího člověka. Při kompozicích široké krajiny se inspiroval malířskými plátny, mezi jinými i metafyzickými krajinami německého romantického malíře Caspara Davida Friedricha. Spolu s působivým využíváním zvukové stopy se mu podařilo vytvořit elegickou meditaci, která scitlivuje smysly diváka pro obrazy a zvuky života, přírody, mezilidských vztahů i smrti. Na MFF Berlinale film získal Cenu ekumenické poroty, na MFF v Moskvě Zvláštní cenu poroty, Cenu Andreje Tarkovského a Cenu FIPRESCI. Alexander Sokurov je jedním z nejvýznamnějších současných filmařů. V roce 1995 Evropská filmová akademie zařadila Sokurova na seznam 100 nejlepších režisérů světa.

    2
  • Solntse
    Solntse (2005)
    Film
    Pověstně dlouhé záběry s promyšlenou vnitřní montáží, pomalé tempo líčení, rozsáhlé plochy ticha - tyto konstantní znaky Sokurovovy režie tentokrát usilují o evokaci duševního rozpoložení japonského císaře Hirohita na konci 2. světové války před podepsáním kapitulace a při samotném tomto aktu. V pomyslné první půlce filmu je sice mnohé naznačeno při jednáních císaře s různými osobnostmi, přicházejícími za ním do jeho bunkru, ale těžiště výpovědi o něm je v předivu subtilních detailů jeho mimiky a gest, které mimoděčně svědčí o jeho krajním psychickém vypětí. Ve druhé části filmu jsme svědky jeho prvních setkání s americkými vojáky a hlavně s generálem Douglasem McArthurem, jehož úkolem je přimět císaře k podpisu kapitulace. Jejich jednání je v podání Sokurova nejen vzrušující psychologickou hrou, ale rovněž holdem dvěma impozantním osobnostem a velkolepou úvahou o nepřeklenutelné rozdílnosti kultur. (MFF Karlovy Vary)
    Žánry:Drama
    71%
    Pověstně dlouhé záběry s promyšlenou vnitřní montáží, pomalé tempo líčení, rozsáhlé plochy ticha - tyto konstantní znaky Sokurovovy režie tentokrát usilují o evokaci duševního rozpoložení japonského císaře Hirohita na konci 2. světové války před podepsáním kapitulace a při samotném tomto aktu. V pomyslné první půlce filmu je sice mnohé naznačeno při jednáních císaře s různými osobnostmi, přicházejícími za ním do jeho bunkru, ale těžiště výpovědi o něm je v předivu subtilních detailů jeho mimiky a gest, které mimoděčně svědčí o jeho krajním psychickém vypětí. Ve druhé části filmu jsme svědky jeho prvních setkání s americkými vojáky a hlavně s generálem Douglasem McArthurem, jehož úkolem je přimět císaře k podpisu kapitulace. Jejich jednání je v podání Sokurova nejen vzrušující psychologickou hrou, ale rovněž holdem dvěma impozantním osobnostem a velkolepou úvahou o nepřeklenutelné rozdílnosti kultur. (MFF Karlovy Vary)
    Žánry:Drama
    3
  • Tikhiye stranitsy
    Tikhiye stranitsy (1994)
    Film
    70%
    4
  • Ruská archa
    Ruská archa (2002)
    FilmRole: The Time Traveller (voice / uncredited)
    68%
    5
  • Kamen
    Kamen (1992)
    Film
    ...hluboce nejasná meditace o předrevolučním Rusku ve formě setkání mezi duchem z minulosti a současným strážcem onoho ducha. Ve skutečnosti se zdá, že těmi dvěma postavami jsou stín Antona Čechova a mladík, který se stará o Čechovovo muzeum na Krymu, ačkoli to není nikdy řečeno výslovně.
    68%
    ...hluboce nejasná meditace o předrevolučním Rusku ve formě setkání mezi duchem z minulosti a současným strážcem onoho ducha. Ve skutečnosti se zdá, že těmi dvěma postavami jsou stín Antona Čechova a mladík, který se stará o Čechovovo muzeum na Krymu, ačkoli to není nikdy řečeno výslovně.
    6
  • Dni zatmeniya
    Dni zatmeniya (1988)
    Film
    Tento ponurý snímek z pozdní sovětské éry sleduje kariéru Maljanova, mladého absolventa medicíny, který byl poslán pracovat do Turkmenistánu. Zde se setkává s pestrou směsicí lidí různých etnik, kteří jsou oběťmi dřívější vládní mánie pro přesídlování a likvidaci celých etnických skupin a společenských vrstev. Tito zoufale nešťastní lidé nejsou schopni najít v tomto různorodém společenství žádné potěšení, naopak jsou k němu nepřátelští a často se uchylují k zoufalým činům ve svých odsouzených pokusech zmírnit svou bolest.
    Žánry:Sci-fiDrama
    67%
    Tento ponurý snímek z pozdní sovětské éry sleduje kariéru Maljanova, mladého absolventa medicíny, který byl poslán pracovat do Turkmenistánu. Zde se setkává s pestrou směsicí lidí různých etnik, kteří jsou oběťmi dřívější vládní mánie pro přesídlování a likvidaci celých etnických skupin a společenských vrstev. Tito zoufale nešťastní lidé nejsou schopni najít v tomto různorodém společenství žádné potěšení, naopak jsou k němu nepřátelští a často se uchylují k zoufalým činům ve svých odsouzených pokusech zmírnit svou bolest.
    Žánry:Sci-fiDrama
    7
  • Spasi i sokhrani
    Spasi i sokhrani (1990)
    Film
    Sokurovův film Zachraň a ochraňuj, inspirovaný Flaubertovou Paní Bovaryovou, připomíná klíčové události Emmina úpadku: aféry s aristokratem Rodolphem a studentem Leonem, ponížení, které následuje po tom, co její manžel zpacká operaci koňské nohy u chlapce ze stáje. Univerzálnost tématu věčného boje mezi duší a tělem je vyjádřena absencí konkrétního odkazu na čas nebo místo: ačkoli se zdá, že film začíná v roce 1840, jeho surrealistický styl snadno pojme automobil i melodii „When the Saints Go Marching In“ z rádia mimo obraz. Sokurov se zaměřuje na vášeň z ženské perspektivy a potlačuje děj, a zkoumá své téma v nádherných detailech, zachycuje nejen žár vášně, ale i tiché chvíle před a po ní a nevinnou smyslnost těla.
    Žánry:Drama
    66%
    Sokurovův film Zachraň a ochraňuj, inspirovaný Flaubertovou Paní Bovaryovou, připomíná klíčové události Emmina úpadku: aféry s aristokratem Rodolphem a studentem Leonem, ponížení, které následuje po tom, co její manžel zpacká operaci koňské nohy u chlapce ze stáje. Univerzálnost tématu věčného boje mezi duší a tělem je vyjádřena absencí konkrétního odkazu na čas nebo místo: ačkoli se zdá, že film začíná v roce 1840, jeho surrealistický styl snadno pojme automobil i melodii „When the Saints Go Marching In“ z rádia mimo obraz. Sokurov se zaměřuje na vášeň z ženské perspektivy a potlačuje děj, a zkoumá své téma v nádherných detailech, zachycuje nejen žár vášně, ale i tiché chvíle před a po ní a nevinnou smyslnost těla.
    Žánry:Drama
    8
  • Telets
    Telets (2001)
    Film
    Film se soustředí na výsek Leninova života, léta roku 1922. Tehdy předsedu Rady lidových komisařů ranila první mozková mrtvice; vyprávění zdůrazňuje paradoxní pozici nezpůsobilého diktátora, který je izolován v Gorki, uprostřed lesní pustiny, a odkázán na péči druhých – k jeho nemilosti také Josifa V. Stalina. Duševní soumrak i tělesný rozpad bolševického vůdce pečlivě zpodobňuje formální ztvárnění. Biografické existenciální drama se oprošťuje od školometského líčení historických reálií. Výsledkem je psychologická analýza osobního skomírání, které jde ruku v ruce s úpadkem jedné nadvlády, jež má brzy vystřídat nadvláda jiná – hrozivější.
    Žánry:Drama
    65%
    Film se soustředí na výsek Leninova života, léta roku 1922. Tehdy předsedu Rady lidových komisařů ranila první mozková mrtvice; vyprávění zdůrazňuje paradoxní pozici nezpůsobilého diktátora, který je izolován v Gorki, uprostřed lesní pustiny, a odkázán na péči druhých – k jeho nemilosti také Josifa V. Stalina. Duševní soumrak i tělesný rozpad bolševického vůdce pečlivě zpodobňuje formální ztvárnění. Biografické existenciální drama se oprošťuje od školometského líčení historických reálií. Výsledkem je psychologická analýza osobního skomírání, které jde ruku v ruce s úpadkem jedné nadvlády, jež má brzy vystřídat nadvláda jiná – hrozivější.
    Žánry:Drama
    9
  • Skorbnoye beschuvstviye
    Skorbnoye beschuvstviye (1987)
    Film
    Děj tohoto velkoryse pojatého filmu se odehrává v sídle zvláštního tvaru archy během první světové války a v duchu (i když ne v příběhu) odráží hru, která ho inspirovala, zuřivě protiválečný Dům zlomených srdcí od George Bernarda Shawa. V tomto venkovském domě se shromáždila velká skupina rodiny a přátel, aby tančili, pili a konverzovali. Jejich konverzace je obzvláště zdobena učenými literárními odkazy a citáty. Navzdory jejich zjevné vytříbenosti jsou jejich starosti prosté: sex a násilí. Znepokojivé obrazy narušují klid nevhodné idylky rekreantů: patří mezi ně dokumentární záběry hladovějících afrických dětí, obrazy (skutečné i rekonstruované) George Bernarda Shawa při jeho každodenním životě a mrtvola ožívající na pitevním stole, jen aby tento zázrak zlevnila napomínáním skupiny žen. Hudba použitá ve filmu ironicky poukazuje na jeho znepokojivé poselství a je veskrze anachronická.
    65%
    Děj tohoto velkoryse pojatého filmu se odehrává v sídle zvláštního tvaru archy během první světové války a v duchu (i když ne v příběhu) odráží hru, která ho inspirovala, zuřivě protiválečný Dům zlomených srdcí od George Bernarda Shawa. V tomto venkovském domě se shromáždila velká skupina rodiny a přátel, aby tančili, pili a konverzovali. Jejich konverzace je obzvláště zdobena učenými literárními odkazy a citáty. Navzdory jejich zjevné vytříbenosti jsou jejich starosti prosté: sex a násilí. Znepokojivé obrazy narušují klid nevhodné idylky rekreantů: patří mezi ně dokumentární záběry hladovějících afrických dětí, obrazy (skutečné i rekonstruované) George Bernarda Shawa při jeho každodenním životě a mrtvola ožívající na pitevním stole, jen aby tento zázrak zlevnila napomínáním skupiny žen. Hudba použitá ve filmu ironicky poukazuje na jeho znepokojivé poselství a je veskrze anachronická.
    10
  • Aleksandra
    Aleksandra (2007)
    Film
    Snímek z čečenské fronty inscenoval ruský režisér Alexandr Sokurov jako „carsky“ konejšivou filmovou meditaci, kdy nad politikou vítězí metafyzické obrazy všedního dne. Stále čitelnější ambicí Alexandra Sokurova je umístit do středu svých snímků figury jako zástupné symboly své vlasti. Obsazením sopranistky Galiny Višněvské, skutečné ikony nejen ruské kultury, dotáhl své záměry ve filmu Alexandra k určitému vrcholu. Hlavní hrdinka (korpulentní dáma v letech), přijíždějící na návštěvu za svým vnukem na čečenskou frontu, je zřetelnou personifikací Matičky Rusi. V poničené pustině ohledává střepy rodinných vazeb i ničivého regionálního konfliktu. Přestože jde o snímek s válečnou tematikou, je v něm zakleta velká konejšivá síla. [Cinepur Choice 2008]
    Žánry:DramaVálečný
    65%
    Snímek z čečenské fronty inscenoval ruský režisér Alexandr Sokurov jako „carsky“ konejšivou filmovou meditaci, kdy nad politikou vítězí metafyzické obrazy všedního dne. Stále čitelnější ambicí Alexandra Sokurova je umístit do středu svých snímků figury jako zástupné symboly své vlasti. Obsazením sopranistky Galiny Višněvské, skutečné ikony nejen ruské kultury, dotáhl své záměry ve filmu Alexandra k určitému vrcholu. Hlavní hrdinka (korpulentní dáma v letech), přijíždějící na návštěvu za svým vnukem na čečenskou frontu, je zřetelnou personifikací Matičky Rusi. V poničené pustině ohledává střepy rodinných vazeb i ničivého regionálního konfliktu. Přestože jde o snímek s válečnou tematikou, je v něm zakleta velká konejšivá síla. [Cinepur Choice 2008]
    Žánry:DramaVálečný
    11
  • Otec a syn
    Otec a syn (2003)
    Film
    Otec a syn žijí společně v podkrovním bytě. Otec má za sebou válečnou zkušenost, syn se pro ni teprve cvičí. Střecha sousedního domu jim slouží jako hřiště, cvičiště i místo odpočinku. Někdy vypadají jako bratři, jindy dokonce jako milenci. Syn má přítelkyni, která na otce trochu žárlí. Naproti tomu nikdo jiný než právě on neumí syna utišit, když ho ve spánku přepadnou noční můry. Oba přitom vědí, že se budou muset za čas rozloučit. Režisér Alexandr Sokurov tímto filmem navazuje na starší titul Matka a syn (1996). Z hlediska intimního tématu vytváří zajímavý protiklad k politicko-historickým dílům, jimž se v posledních letech věnoval (Moloch, Taurus, Slunce a Ruská archa).

    Otec a jeho dospívající syn vypadají jako dva bratři. Žijí v malém podkrovním bytě. Otec dlouhé roky sloužil u letectva a ačkoli je ještě stále mladý, předpisy ho přinutily odejít už ve středním věku do důchodu. Ještě během studií prožil jedinou lásku svého života, oženil se s ní a narodil se mu syn. Manželka však brzy zemřela, a tak zůstal se synem sám. Syn vyrostl a má se z něj také stát voják. Pro otce je jeho syn jediným spojivem s minulostí a mrtvou manželkou - každý den mu rysy synovy tváře připomínají tvář milované ženy. Syn, který vyrůstal bez mateřské něhy, miluje svého otce hlubokou synovskou láskou. Otce se synem spojuje křehké pouto a vzájemná zodpovědnost. Ale teď už na syna čeká dospělost. Musí se rozhodnout mezi oddaností k otci a vlastním životem se svou dívkou. Cesty otce a syna se musí rozejít, aby se v budoucnosti opět a jinak spojily. Film režiséra Alexandra Sokurova je po filmu Matka a syn druhým dílem trilogie o mezilidských vztazích. Zatímco první dva díly se věnují poutu mezi rodiči a dítětem, třetí zamýšlený díl s názvem Dva bratři a sestra má být analýzou sourozeneckých vztahů. Podobně jako Matka a syn je i snímek Otec a syn spíše meditací než příběhem. Zobrazuje ideál otcovsko-synovské lásky, ale i bolest, kterou nevyhnutelné narušení tohoto ideálního vztahu přináší. Na MFF Cannes získal film Cenu FIPRESCI.
    Žánry:DramaLGBTQ+
    64%
    Otec a syn žijí společně v podkrovním bytě. Otec má za sebou válečnou zkušenost, syn se pro ni teprve cvičí. Střecha sousedního domu jim slouží jako hřiště, cvičiště i místo odpočinku. Někdy vypadají jako bratři, jindy dokonce jako milenci. Syn má přítelkyni, která na otce trochu žárlí. Naproti tomu nikdo jiný než právě on neumí syna utišit, když ho ve spánku přepadnou noční můry. Oba přitom vědí, že se budou muset za čas rozloučit. Režisér Alexandr Sokurov tímto filmem navazuje na starší titul Matka a syn (1996). Z hlediska intimního tématu vytváří zajímavý protiklad k politicko-historickým dílům, jimž se v posledních letech věnoval (Moloch, Taurus, Slunce a Ruská archa).

    Otec a jeho dospívající syn vypadají jako dva bratři. Žijí v malém podkrovním bytě. Otec dlouhé roky sloužil u letectva a ačkoli je ještě stále mladý, předpisy ho přinutily odejít už ve středním věku do důchodu. Ještě během studií prožil jedinou lásku svého života, oženil se s ní a narodil se mu syn. Manželka však brzy zemřela, a tak zůstal se synem sám. Syn vyrostl a má se z něj také stát voják. Pro otce je jeho syn jediným spojivem s minulostí a mrtvou manželkou - každý den mu rysy synovy tváře připomínají tvář milované ženy. Syn, který vyrůstal bez mateřské něhy, miluje svého otce hlubokou synovskou láskou. Otce se synem spojuje křehké pouto a vzájemná zodpovědnost. Ale teď už na syna čeká dospělost. Musí se rozhodnout mezi oddaností k otci a vlastním životem se svou dívkou. Cesty otce a syna se musí rozejít, aby se v budoucnosti opět a jinak spojily. Film režiséra Alexandra Sokurova je po filmu Matka a syn druhým dílem trilogie o mezilidských vztazích. Zatímco první dva díly se věnují poutu mezi rodiči a dítětem, třetí zamýšlený díl s názvem Dva bratři a sestra má být analýzou sourozeneckých vztahů. Podobně jako Matka a syn je i snímek Otec a syn spíše meditací než příběhem. Zobrazuje ideál otcovsko-synovské lásky, ale i bolest, kterou nevyhnutelné narušení tohoto ideálního vztahu přináší. Na MFF Cannes získal film Cenu FIPRESCI.
    Žánry:DramaLGBTQ+
    12
  • Frankofonie
    Frankofonie (2015)
    FilmRole: role neuvedena (mluví)
    • Edison

    Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých.

    Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury. (FilmEurope)

    Žánry:DramaHistorický
    64%

    Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých.

    Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury. (FilmEurope)

    Žánry:DramaHistorický
    13
  • Faust
    Faust (2011)
    Film
    Neopětovaná láska a bezbřehá vášeň. Film, který vás vtáhne do světa dávno minulých dob, je strhující poutí plnou poetických i drsných záběrů. Sokurovův zvláštní film naléhavě poukazuje na lidské slabosti a chyby a znovuobjevuje Fausta jako hluboce lidský příběh. Snímek zaujme nevšedními hereckými výkony Johannese Zeilera, Hanny Schygully a Antona Adasinského (frontmana divadelního uskupení DEREVO). Jakkoliv se Sokurov nechal volně inspirovat Goetheho příběhem, známý mýtus o zaprodání duše ďáblovi radikálně reinterpretuje. Faust je myslitelem a rebelem, avšak zároveň anonymním člověkem z masa a kostí, kterého ovládají vnitřní popudy chamtivosti a chtivosti. Po filmech Moloch (o Hitlerovi), Taurus (o Leninovi) a Slunce (o Hirohitovi) je Faust závěrečným dílem Sokurovovy tetralogie. (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaFantasyHudební
    62%
    Neopětovaná láska a bezbřehá vášeň. Film, který vás vtáhne do světa dávno minulých dob, je strhující poutí plnou poetických i drsných záběrů. Sokurovův zvláštní film naléhavě poukazuje na lidské slabosti a chyby a znovuobjevuje Fausta jako hluboce lidský příběh. Snímek zaujme nevšedními hereckými výkony Johannese Zeilera, Hanny Schygully a Antona Adasinského (frontmana divadelního uskupení DEREVO). Jakkoliv se Sokurov nechal volně inspirovat Goetheho příběhem, známý mýtus o zaprodání duše ďáblovi radikálně reinterpretuje. Faust je myslitelem a rebelem, avšak zároveň anonymním člověkem z masa a kostí, kterého ovládají vnitřní popudy chamtivosti a chtivosti. Po filmech Moloch (o Hitlerovi), Taurus (o Leninovi) a Slunce (o Hirohitovi) je Faust závěrečným dílem Sokurovovy tetralogie. (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaFantasyHudební
    14
  • Sovetskaya elegiya
    Sovetskaya elegiya (1989)
    FilmRole: Vypravěč
    V "Sovětské elegii" se dlouhý vlak fotografií sovětských vůdců, živých i mrtvých, zastavuje u portrétu Jelcina. V době natáčení Jelcin vypadl ze shromáždění komunistických božstev a účastnil se pozemského života různými způsoby.
    59%
    V "Sovětské elegii" se dlouhý vlak fotografií sovětských vůdců, živých i mrtvých, zastavuje u portrétu Jelcina. V době natáčení Jelcin vypadl ze shromáždění komunistických božstev a účastnil se pozemského života různými způsoby.
    15

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.