Naďa Kotršová

Naďa Kotršová, 21. 4. 1927, Studienka, okr. Malacky – 27. 11. 2009, Bratislava, slovenská herečka Divadelní začátky a vzdělání Naděžda Kotršová (též známá jako Palková) ukončila Státní konzervatoř v Bratislavě v roce 1950. O místě jejího narození se vedou spory, některé zdroje uvádějí město Opava, jiné Studienku na okrese Malacky. Po studiích vystupovala na mnoha slovenských divadelních scénách - v Povážské Bystrici, v Žilině i Košicích. V roce 1966 se vrátila tam, kde začínala už během svých hereckých studií: na prkna činohry Nové scény Národního divadla, kde poté zůstala celé čtvrtstoletí. Divadelní kariéra Herecký rejstřík Nadi Kotršové byl velmi široký a zahrnoval role od hrdinných vlastenek přes komediální venkovanky až k dramatickým postavám. Nejlépe si vedla v klasickém divadelním repertoáru, kde mohla uplatnit svou oduševnělost i atraktivní zjev. Zářila v Schillerových dramatech jako titulní Marie Stuartovna i jako Alžběta z Valois z jeho Dona Carlose. Z domácích inscenací vynikla například ve figuře Heleny Glory z Čapkova R.U.R. Silnou stránkou jejího hereckého talentu bylo také vyobrazení mikroportrétů nevšedních žen, jak to dokázala v roli Lilly Belle z Patrickovy komedie Divná paní Savageová, v nastudování postavy Sofie Ingatěvny Turusiny z Ostrovského hry I chytrák se spálí nebo v roli Šarloty z Čechovova Višňového sadu. Jednou z posledních scén, na které Kotršová hrála, bylo bratislavské Divadlo Astorka, kde ji bylo možné vidět v roli matky v komorním dramatu Klícka. Filmová a televizní tvorba Za filmový debut Nadi Kotršové lze považovat snímek Hajného žena z roku 1956, který se stal vůbec první inscenací bratislavského televizního studia. První větší filmovou příležitost si odbyla v roli Dudekové v Lackově dramatu Výhybka (1963), po níž ji zajímavou nabídku učinil režisér Solan ve své adaptaci původní Wiesovy povídky Slavný pes, když ji obsadil do postavy von Milchové. Kotršová hrála také Pavlovu matku v Režuchově psychologickém filmu Den slnovratu a Podmanickou v dodnes oblíbeném Uhrově dramatu Keby som mal dievča (1976). Mnozí diváci si Kotršovou pamatují také díky Lackově tragikomedii Ctnostný Metoděj, ve které ztvárnila Poliakovou, díky psychologickému filmu Výlet do mladosti P. Haspry, v němž si zahrála drobnou roli zástupkyně městské rady, či díky filmu Biela stužka v tvojich vlasoch (1977), kde propůjčila svůj hlas postavě babičky Heleny. V televizním médiu se pak pravidelně objevovala takřka třicet let. Pozdní kariéra Jednou z jejích posledních výrazných filmových rolí byla postava temperamentní babičky ve filmu Výlet (2002) režisérky Alice Nellis. V tomto road movie, které získalo dva České lvy, ztvárnila babičku Valerii, která iniciuje převezení urny s popelem svého syna z Rakovníka na rodné Slovensko. Film vypráví příběh rodinné výpravy, během níž vyjdou na povrch dlouho skrývané konflikty a tajemství. Další činnosti Kromě herectví se Naďa Kotršová příležitostně věnovala také překládání divadelních textů z angličtiny a němčiny do slovenštiny. Kromě děl klasiků jako O. Wilde, G. B. Shaw či J. N. Nestroy přeložila také například memoáry Marlene Dietrich nazvané Berte jen můj život. Naďa Kotršová zemřela 27. listopadu 2009 v Bratislavě ve věku 82 let, zanechala za sebou bohaté herecké dědictví jak v divadle, tak ve filmu a televizi.